Maratonský víkend v barvách Metropolitní univerzity Praha

18. 5. 2016 Autor: Milan Šafr Mise splněna! Obě štafety doběhly do cíle v pořádku a s úsměvem na rtech!

Běhání zažívá v posledních letech „boom“ nejen mezi českou veřejností a mě moc těší, že se zvýšený zájem o tento sport odráží také v počtu běžců, kteří se účastní běžeckých akcí s Metropolitní univerzitou Praha. Studenti, zaměstnanci a akademici společně obsadili dvě nasazené štafety letošního 21. ročníku pražského Volkswagen Maratonu.

Ambice našich běžeckých týmů byly jasné. Donést do cíle pomyslný štafetový kolík v co nejlepším čase, poměřit síly MUP týmů mezi sebou i s ostatními štafetami a v neposlední řadě si užít ve společenství více než 10 tisíce běžců závodu, který již tradičně provází skvělá atmosféra doprovázená krásnými výhledy na objekty historického centra Prahy. Štafety se před závodem společně sešly, aby domluvili strategii při předávání čipu, rozdělení běžeckých úseků i způsob orientace na předávce.

Oba týmy nakonec zvládly nedělní běh perfektně a doběhly v pořádku co cíle. Jak byl tento „souboj na dálku“ vyrovnaný nám ukazují celkové časy: ženská štafeta MUP1 3:46:16 (236. místo) a za necelou minutu a půl doběhl do cíle také finišman smíšené štafety MUP2 Tomáš Frýza s časem 3:47:38, zařazujícím se na 243. místo z 595 štafet, které závod dokončily. "Běhání je pro mě především způsob relaxace, avšak když už člověk něco natrénuje, je třeba to prodat v závodě", hodnotí výkon Andrea ze zahraničního odd. za tým MUP1 a s neskrývavým nadšením dodává: "Byla jsem postavena hned na první úsek štafety, a měla tak tu čest absolvovat legendární start za zvuků Smetanovy Vltavy a navíc se proběhnout po Karlově mostě, který je jindy beznadějně obležen turisty. Nezapomenutelný zážitek!" Finišmenka Marie dopňuje své dojmy: "Před dvěma lety jsem běžela třetí úsek a již tehdy jsem se mezi těmi „skutečnými“ maratonci cítila trochu nepatřičně, neboť jsem mezi ně vybíhala čerstvá ve chvíli, kdy už měli v nohách 20 km. Letos byl tento dojem ještě intenzivnější, jelikož jsem s vytrvalci na čtvrtém úseku přímo finišovala. Ti zdatnější už byli dávno v cíli, takže jsem často míjela vyčerpané běžce v chůzi nebo dokonce v sedě. I tak mají ale můj velký obdiv!"

Tým MUP2 svolal ihned po závodě schůzku, jejímž úkolem bylo zanalyzovat důvody porážky, ale hlavně společně doplnit spálené kalorie. Martina hodnotí účast velmi pozitivně: "Jsem moc ráda, že jsme se mohli zúčastnit štafetového běhu jako zástupci naší nové Katedry bezpečnostních studií, za vydatné podpory studentky Nikoly. Už jako malá jsem bývala součástí atletických štafet a vždycky se mi běželo o moc lépe jako součast týmu než jako jednotlivec. Navíc zrovna tento konkrétní běh se mi vydařil, jsem spokojená s dosaženým časem, ani jsem nečekala, že si udělám osobák. To asi ten týmový duch."

S týmem kromě manažera Šafra závod prožíval také fotograf Lukáš Zdařil (oddělení IT), který tento výstup okořenil velice zdařilými momentkami z průběhu závodu: "Štafetového běhu jsem se letos zúčastnil pouze jako pozorovatel/fotograf a přenašeč. Kdybych si měl vybrat mezi štafetou a maratonem, resp. mezi životem a jistou smrtí, tak bych volil asi maraton. Štafetový běh je týmová záležitost, což je super pro soupeření mezi týmy, ale výkon jednotlivce tím zaniká a vzhledem k odlišnostem na trati není možné příliš usuzovat individuálních kvalit jednotlivých běžců/běžkyň."

Běžci v bílých tričkách s logy MUP byli prostě opět vidět – tentokrát ještě ve větším počtu a s větším realizačním týmem. Tisíce pozitivně naladěných běžců a lidí kolem trati, to je obrovská síla, která dýchá na každého, kdo se stane součástí této atmosféry. Jsem rád, že jsme svým dílem přispěli i my.