04/04/2009 - Konference Současné bezpečnostní hrozby v Evropě
Centrum bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha uspořádalo v sobotu 4. dubna 2009 studentskou konferenci na téma "Current Security Threats in Europe". Především studenti tak využili příležitost pro prezentaci svého výzkumu na aktuální klíčová bezpečnostní témata se speciálním akcentem na roli Evropské unie.Úvodní slovo konference měla poslankyně Evropského parlamentu a předsedkyně Evropské demokratické strany Jana Hybášková, která ve svém příspěvku vyzdvihla otázku, jaké možnosti obrany mají občané Evropské unie, co se týče nebezpečí v rámci EU či mimo ni. Zdůraznila také, že reflexe hrozeb v reálné politice je nízká, že zatím neexistuje politika na evropské bázi, která by řešila teritoriální bezpečnostní hrozby. „Bez ratifikace Lisabonské smlouvy nemůžeme mluvit o bezpečnosti pro naše děti, ale ani o bezpečnosti na tomto místě a v tomto čase“, řekla na závěr svého příspěvku.
Konference byla rozdělena do dvou panelů. První panel byl věnován problematice angažovanosti Evropské unie v soudobých konfliktech, přičemž zazněly příspěvky věnující se konfliktům na Kypru a Blízkém východě.
O angažování EU v konfliktu na Kypru pojednávala Mgr. Kateřina Šíchová (Dům zahraničních služeb MŠMT). Ve svém příspěvku se věnovala důležitým momentům v historii země ve vztahu k Turecku a Řecku, poté hovořila o angažovanosti Evropské unie v tomto konfliktu.
O evropské iniciativě v Gaze a o vlivu českého předsednictví hovořila Šárka Matějková (Metropolitní univerzita Praha, Ústav mezinárodních vztahů). Převážně se věnovala české misi do Gazy pod vedením ministra zahraničních věcí ČR Karla Schwarzenberga. A jaký byl reálný dopad mise? Podle studentky doktorského programu, Šárky Matějkové, byla očekávání ohledně mise příliš vysoká. Mise podle ní byla úspěšná. „Vyjednávání vedoucí k dialogu je dlouhodobý proces. České misi se podařilo první kroky k tomuto cíli učinit,“ uvedla Šárka Matějková.
Druhý panel obsahoval příspěvky věnované problematice mezinárodních hrozeb. Ing. Adam Fireš (VŠE Praha) vystoupil s příspěvkem o perspektivách a možnostech raketové obrany.
Nedávné imigrační trendy a následky ekonomické krize byly tématem příspěvku Marka Svobody (Metropolitní univerzita Praha). Posluchači konference se tak mohli dozvědět, v jakých zemích imigrace stoupá a kde naopak klesá, z jakých zemí pocházejí nejpočetnější skupiny imigrantů, a jaké jsou nejčastější důvody migrace obyvatel. Součástí příspěvku byly také bezpečnostní hrozby v souvislosti s imigrací, jako je např. zvýšená kriminalita, ilegální migrace nebo xenofobie.
Konferenci ukončil Yu-Chin Cheng, M.A. (Univerzita Karlova v Praze), který pojednával o Mechanismu rychlé reakce EU jako o nástroji společného krizového managementu. Po skončení konference následovala diskuze.
PhDr. Helena Jílková
Aktuálně
Prof. Šíma vystoupil na 20. výročí INESS
8. 12. 2025 Autor: redakce
Vedoucí Katedry mezinárodního obchodu prof. Josef Šíma vystoupil 4. 12. 2025 v Bratislavě na oslavách 20 let založení nejvlivnějšího slovenského ekonomického think-tanku – Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS), na jehož vzniku se spolupodílel.
Za oponou finančního reportingu: Kontroly, podvody a audit v praxi veřejně obchodovaných společností
5. 12. 2025 Autor: Eva Kostikov
Metropolitní univerzita Praha zažila 3. prosince zajímavé odpoledne. Do výuky finančního managementu a digitální ekonomiky vstoupil člověk, který zná svět korporátních financí z první linie – Jaroslav Volmut, risk manager ze společnosti Ernst & Young. Jeho hostovská přednáška „Financial Reporting Through Risk Lenses“ přiblížila zákulisí firem, kde se přesnost finančních výkazů nepočítá jen na koruny, ale také na odpovědnost, reputaci a někdy i osobní riziko vrcholového managementu.
Společný projekt MUP a FSV UK uspěl v grantové soutěži GAČR
4. 12. 2025 Autor: redakce
Jak populističtí vůdci a jejich následovníci přemýšlí o čase? Mají populisté dlouhodobé vize, nebo jsou opravdu vedeni jen krátkodobým pragmatickým ziskem, jak je patrné ve většině literatury o populismu? Hledat odpovědi na tyto otázky bude nový tříletý výzkumný projekt pod vedením prof. Ondřeje Císaře (FSV UK) a doc. Michala Kolmaše (MUP).