Zajímavosti českých hranic – křest knihy dr. Marka Beneše
21. 11. 2025 Autor: redakce Nejhezčí pohled na Česko je zvenku, říká Marek Beneš, jehož knihu Zajímavosti českých hranic jsme na MUP pokřtili 19. listopadu 2025.Vyučující a ředitel MUP Marek Beneš na knize pracoval 6 let a za tu dobu se celá kniha tak rozrostla, že se nakladatelství C Press rohodlo jí rozdělit na dva díly. Ten první vyšel začátkem listopadu a má podtitul Od Aše po Hrčavu severní hranicí. Autorovi jsme položili pár otázek:
Druhý díl obejde Česko jižní hranicí?
Přesně tak, druhý díl Zajímavostí českých hranic bude mít podtitul Od Hrčavy po Aš jižní hranicí a bude se věnovat hranici se Slovenskem, Rakouskem a Bavorskem. Navíc v něm budou kapitoly o historických zemských hranicích Čech a Moravy a Moravy a Slezska. A také něco o dálnicích a železnicích vedoucích přes české hranice.
A v prvním díle se tedy píše o čem?
O hranici se Saskem a s Polskem, tedy o celé české severní hranici. A také o historii českých hranic, o hraničním značení a o dějinách volného pohybu.
On existoval nějaký volný pohyb přes naše hranice i před rokem 2007, kdy jsme vstoupili do Schengenu?
Ano, před první světovou válkou. Do roku 1914 se prakticky po celé tehdejší Evropě cestovalo víceméně volně a bez kontrol, tedy s výjimkou Osmanské říše, Ruska a Španělska. Navíc jsme tehdy byli součástí Rakouska-Uherska a naše hranice s Rakouskem a dnešním Slovenskem byly tedy vnitrostátními hranicemi.
A jak se kniha liší od průvodců po Stezkách Českem?
Stezky Českem jsou parádní projekt – obcházejí Česko po hranicích, ale nevěnují se hranici jako takové. Jejich středobodem je turistika, příroda, hory, obecně historie míst. Hranice je tam jen tak jakoby a mimochodem. Já se naopak věnuji hranici jako fenoménu, jako historické památce a turistickému středobodu.
A čím je česká hranice tak zajímavá a jedinečná?
Naprosto jedinečná je svou historií a turistickým využitím. Naše hranice patří k nejhistoričtějším v Evropě, prakticky tisíc let je jádro českého státu víceméně stejné. Hranice Čech a Moravy se ustálily na přelomu 14. a 15. století do víceméně dnešní podoby. Jen se Slezskem to bylo složitější, hlavně kvůli dělení Slezska v 18. století. Všechny další změny už byly jen víceméně lokálního charakteru.
A co ta turistická výjimečnost?
No, zkuste si jakoukoliv jinou evropskou zemi obejít víceméně po hranicích. Nepůjde to. Jen místy a jen někde. Česko, prakticky s malou výjimkou jižní Moravy, je obkresleno hraničními a příhraničními turistickými cestami, které vedou buď velmi blízko hranic, nebo dokonce přímo po nich, hlavně na hřebenech hor. A to tou nejkrásnější přírodou s mnoha vyhlídkami. Já vždy říkám, že nejhezčí je se na Česko dívat zvenku, z těch hřebenů hraničních hor. A i na té jižní Moravě podél hranic nakonec vede spousta cyklotras.
A proč by si měl knihu někdo koupit?
No, hlavně proto, aby nakladatelství vydalo ten druhý díl, protože když ten první bude propadák, druhý asi nevydají. Ale vážně: Hlavně proto, že hranice je hmatatelným symbolem Česka. Ukazuje nám, kde jsme doma, jak na mapě, tak v krajině. A člověk by měl vědět, odkud vlastně je. Pro naše předky byly hranice hodně důležité, vždyť o ně bojovali v diplomacii, ale i ve válkách. Mnohde také vedou poněkud kuriózním způsobem, což má vždy původ v nějaké historické události, takže kniha odpovídá i na otázky jako proč ta hranice vede právě tudy? Navíc se na nich zachovalo množství krásných historických hraničních mezníků z dob Českého království, například s krásně tesanými českými znaky. A nakonec – hranice vždy přinášely spousty problémů lidem, kteří u nich žili a byrokratická omezení pohybu lidí a zboží s sebou nesla spoustu dnes už skoro nepochopitelných situací. Takže i o tom se v knize dočtete: Třeba o hospodách rozdělených hranicí, kde byly dvě pípy s dvěma různými pivy – v každé zemi jedna. Nebo o mezinárodním problému s veřejnými záchodky na hranici, nebo o domech, které měly dveře do dvou států a když jste omylem vyšli špatnými – mohli vás zatknout.
Další z rubriky
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.





















