Za dějinami 20. století do Vitorazska
16. 10. 2015 Autor: Martin Lachout Ve dnech 29. září až 1. října 2015 pořádala katedra politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha, pod vedením ředitele společnosti dr. Marka Beneše, vedoucího katedry dr. Petra Justa a prorektora dr. Jana Bureše, Podzimní školu KPHS určenou pro studenty středních škol se zájmem o moderní české dějiny.Akce nesla název Za dějinami 20. století do Vitorazska a zúčastnili se jí studenti České obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše z Prahy 2 a Gymnázia Na Pražačce z Prahy 3.
Po úvodním slovu ředitele dr. Beneše, po uvedení do problematiky tématu a po zhlédnutí dokumentu České televize „Na cestě po Vitorazsku“ si studenti ještě na půdě MUP vyslechli tři úvodní přednášky. Dr. Just se ve svém vystoupení věnoval rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku nástupnických států. Na toto téma navázal se svou přednáškou dr. Fidler, který se zamýšlel nad fenoménem hranic a jejich geopolitickým významem. V poobědovém bloku pak ve svém příspěvku rozebíral mnichovskou konferenci historik a politolog v jedné osobě dr. Bureš.
Plni vědomostí se všichni přesunuli autobusem do Nové Bystřice, aby se tam osvěžili v podzimním lese, navštívili Muzeum československého opevnění Klášter a vyslechli si od průvodce pana Miroslava Svitáka zajímavé vyprávění o budování opevnění, o jeho funkci i významu coby obranné linie v jižních Čechách. Po náročném dnu byli nakonec všichni rádi, že se ubytovali v Landgasthofu Binder, tentokráte již za našimi hranicemi.
Druhý den byla na programu nejprve návštěva města Gmünd nacházejícího se v příhraniční oblasti Dolních Rakous. Studenti zde měli příležitost prohlédnout si za výkladu místního historika Franze Dracha území bývalého uprchlického tábora z 1. světové války, který byl v tu dobu určen pro frontové uprchlíky, jakož i seznámit se na autentickém příkladu se změnami ve vytyčení státních hranic mezi bývalým Československem a Republikou Rakousko, k němuž došlo na základě tzv. Saint-Germainské smlouvy z roku 1920.
Na odpoledním programu pak byla návštěva nedalekého města Weitra (Vitoraz), přednáška na téma „Doba před 2. světovou válkou, národnostní situace v ČSR v oblastech u hranic s Rakouskem, připojení Rakouska a systém opevnění v ČSR“, kterou v zámeckém divadle přednesl vojenský historik dr. Fiedler. Po přednášce zhlédli žáci ještě velmi zajímavou výstavu „Železná opona“ doplněnou dobovými artefakty, jíž provázel lokální historik pan Thomas Samhaber.
Poslední den akce byl věnován jak situaci před 2. světovou válkou v regionu, vztahům Čechů s Němci, dopadu mnichovské konference, tak i situaci po konci války a vypořádání se Čechů s jejich německými spoluobyvateli. O všech těchto tématech poutavě pohovořil historik z vídeňské akademie věd specializující se na novodobé dějiny Mgr. Niklas Perzi. Neméně zajímavá byla také procházka po stopách v důsledku výstavby železné opony zaniklé vesnice Romava.
Na samotný závěr Podzimní školy KPHS byly všem účastníkům předány certifikáty osvědčující jejich aktivní účast na akci a dárkové předměty MUP. Dle reakcí studentů i jejich pedagogického dozoru soudě se i letos akce vydařila, a proto se můžeme těšit na „Vitorazsko 2016!“
Další z rubriky
Prof. Šíma vystoupil na 20. výročí INESS
8. 12. 2025 Autor: redakce
Vedoucí Katedry mezinárodního obchodu prof. Josef Šíma vystoupil 4. 12. 2025 v Bratislavě na oslavách 20 let založení nejvlivnějšího slovenského ekonomického think-tanku – Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS), na jehož vzniku se spolupodílel.
Za oponou finančního reportingu: Kontroly, podvody a audit v praxi veřejně obchodovaných společností
5. 12. 2025 Autor: Eva Kostikov
Metropolitní univerzita Praha zažila 3. prosince zajímavé odpoledne. Do výuky finančního managementu a digitální ekonomiky vstoupil člověk, který zná svět korporátních financí z první linie – Jaroslav Volmut, risk manager ze společnosti Ernst & Young. Jeho hostovská přednáška „Financial Reporting Through Risk Lenses“ přiblížila zákulisí firem, kde se přesnost finančních výkazů nepočítá jen na koruny, ale také na odpovědnost, reputaci a někdy i osobní riziko vrcholového managementu.
Společný projekt MUP a FSV UK uspěl v grantové soutěži GAČR
4. 12. 2025 Autor: redakce
Jak populističtí vůdci a jejich následovníci přemýšlí o čase? Mají populisté dlouhodobé vize, nebo jsou opravdu vedeni jen krátkodobým pragmatickým ziskem, jak je patrné ve většině literatury o populismu? Hledat odpovědi na tyto otázky bude nový tříletý výzkumný projekt pod vedením prof. Ondřeje Císaře (FSV UK) a doc. Michala Kolmaše (MUP).




























































