Za dějinami 20. století do Vitorazska
16. 10. 2015 Autor: Martin Lachout Ve dnech 29. září až 1. října 2015 pořádala katedra politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha, pod vedením ředitele společnosti dr. Marka Beneše, vedoucího katedry dr. Petra Justa a prorektora dr. Jana Bureše, Podzimní školu KPHS určenou pro studenty středních škol se zájmem o moderní české dějiny.Akce nesla název Za dějinami 20. století do Vitorazska a zúčastnili se jí studenti České obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše z Prahy 2 a Gymnázia Na Pražačce z Prahy 3.
Po úvodním slovu ředitele dr. Beneše, po uvedení do problematiky tématu a po zhlédnutí dokumentu České televize „Na cestě po Vitorazsku“ si studenti ještě na půdě MUP vyslechli tři úvodní přednášky. Dr. Just se ve svém vystoupení věnoval rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku nástupnických států. Na toto téma navázal se svou přednáškou dr. Fidler, který se zamýšlel nad fenoménem hranic a jejich geopolitickým významem. V poobědovém bloku pak ve svém příspěvku rozebíral mnichovskou konferenci historik a politolog v jedné osobě dr. Bureš.
Plni vědomostí se všichni přesunuli autobusem do Nové Bystřice, aby se tam osvěžili v podzimním lese, navštívili Muzeum československého opevnění Klášter a vyslechli si od průvodce pana Miroslava Svitáka zajímavé vyprávění o budování opevnění, o jeho funkci i významu coby obranné linie v jižních Čechách. Po náročném dnu byli nakonec všichni rádi, že se ubytovali v Landgasthofu Binder, tentokráte již za našimi hranicemi.
Druhý den byla na programu nejprve návštěva města Gmünd nacházejícího se v příhraniční oblasti Dolních Rakous. Studenti zde měli příležitost prohlédnout si za výkladu místního historika Franze Dracha území bývalého uprchlického tábora z 1. světové války, který byl v tu dobu určen pro frontové uprchlíky, jakož i seznámit se na autentickém příkladu se změnami ve vytyčení státních hranic mezi bývalým Československem a Republikou Rakousko, k němuž došlo na základě tzv. Saint-Germainské smlouvy z roku 1920.
Na odpoledním programu pak byla návštěva nedalekého města Weitra (Vitoraz), přednáška na téma „Doba před 2. světovou válkou, národnostní situace v ČSR v oblastech u hranic s Rakouskem, připojení Rakouska a systém opevnění v ČSR“, kterou v zámeckém divadle přednesl vojenský historik dr. Fiedler. Po přednášce zhlédli žáci ještě velmi zajímavou výstavu „Železná opona“ doplněnou dobovými artefakty, jíž provázel lokální historik pan Thomas Samhaber.
Poslední den akce byl věnován jak situaci před 2. světovou válkou v regionu, vztahům Čechů s Němci, dopadu mnichovské konference, tak i situaci po konci války a vypořádání se Čechů s jejich německými spoluobyvateli. O všech těchto tématech poutavě pohovořil historik z vídeňské akademie věd specializující se na novodobé dějiny Mgr. Niklas Perzi. Neméně zajímavá byla také procházka po stopách v důsledku výstavby železné opony zaniklé vesnice Romava.
Na samotný závěr Podzimní školy KPHS byly všem účastníkům předány certifikáty osvědčující jejich aktivní účast na akci a dárkové předměty MUP. Dle reakcí studentů i jejich pedagogického dozoru soudě se i letos akce vydařila, a proto se můžeme těšit na „Vitorazsko 2016!“
Další z rubriky
Elektrizující atmosféra a plný klub: MUP Night zakončila školní rok ve velkém stylu
27. 6. 2026 Autoři: Dominik Borek, Sebastian Szaban
The end of the school year party se uskutečnila v klubu The Pitch a proběhla ve skvělé atmosféře plné hudby, zábavy a dobré nálady.
Profesní certifikáty GSA v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu
23. 6. 2026 Autor: Nora Dolanská
Slavnostním předáním certifikátů studentům, kteří absolvovali kurz pro General Sales Agenty v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu, letos poprvé vyvrcholila doplňková výuka bakalářského i magisterského studia na Katedře cestovního ruchu.
Studenti Digitální ekonomiky se podíleli na nové studii Czech Founders
3. 6. 2026 Autor: Dominik Stroukal
Startupy zvažují odchod z ČR, ukazují studenti Digitální ekonomiky Martin Přech a Jakub Hunák v nově vydané studii. Pomoci může evropský „28. režim“, má to však háček. Aktuální data ukazují, že více než čtvrtina českých zakladatelů startupů (27,2 %) zvažuje přesun svého sídla do zahraničí. Tento odchod často není pouhým rozmarem, ale přímým požadavkem investorů. Celých 59,5 % startupů se zahraničním kapitálem dostalo doporučení relokovat se do zemí s příznivější legislativou, jako je Irsko, Velká Británie, Nizozemsko nebo USA.




























































