Václav Uher pokřtil svou novou knihu Zalitý kaktus
8. 6. 2017 Autor: redakce Václav Uher studoval na Metropolitní univerzitě Praha v programu Škola bez bariér v letech 2008–2011. O Metropolitní univerzitě řekl, že se mu stala odrazovým můstkem, bez kterého by nenastartoval na vozíku své další životní aktivity.V Paláci knih Luxor na Václavském náměstí se v úterý 6. června křtila kniha Zalitý kaktus autora Václava Uhera. Kmotři knihy byli dva: Alena Kábrtová, manažerka komunikace Centra Paraple, a spoluzakladatel centra – známý dramatik, spisovatel a herec Zdeněk Svěrák, který dal křtu knížky úsměv a příjemnou atmosféru.
Kniha Zalitý kaktus přináší soubor humorných příhod, prostřednictvím kterých se autor snaží přiblížit čtenáři svůj život obyčejného vozíčkáře.
„Václav Uher ztratil schopnost chodit, ale neztratil humor. Ten ho přenáší přes výmoly života a elektrický vozík je jen přídavný spojenec. Václave, možná, že to ještě nevíte, ale Vy jste spisovatel. Napsal jste humoristickou knížku, které jsem četl zatím jenom asi třetinu, ale vím jistě, že máte literární talent. A chtěl bych, abyste mi slíbil, že budete pokračovat,“ řekl o autorovi Zdeněk Svěrák a z životního příběhu Vaška, který je zkratkovitě, v mozaice zachycený v knížce, přečetl pár pasáží.
Křest, který byl spojený s autogramiádou, navštívilo mnoho těch, kteří se výrazným způsobem zapsali do Vaškova života. Byla to především jeho rodina, hlavně maminka, doktoři, jež ho bezprostředně po úrazu drželi ve Fakultní nemocnici Motol při životě, zakladatelka Metropolitní univerzity Praha, kde Václav Uher studoval nebo autorovi známí a kamarádi.
Václav Uher je absolventem Metropolitní univerzity Praha, kde vystudoval obor Mezinárodní vztahy a evropská studia a v současné době na univerzitě pracuje jako referent informačního centra. Kromě toho se pracovně věnuje také počítačové grafice, webovým prezentacím a fotografování.
Jeho velkým koníčkem je cestování, které vždy podniká na svém elektrickém vozítku. Sám takto procestoval například španělskou Andalusii, ve které žije jeho sestra. Václav Uher ale není pouhým cestovatelem, nýbrž i velkým sportovním nadšencem, jelikož předsedá České federaci Powerchair hockey, která se věnuje hokeji na elektrických vozících. Zároveň v tomto sportu působí i jako aktivní hráč a také organizátor mezinárodních turnajů.
V roce 2016 se stal patronem Nadačního fondu Gabrielis, ve kterém má na starosti pilíř podpory pro osobnostní rozvoj a vzdělávání fyzicky postižených osob.
Knihu Zalitý kaktus si můžete půjčit na MUP v Odborné knihovně Jiřího Hájka.
Další z rubriky
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.





















