Sovětský orientalismus

15. 5. 2015 Autor: redakce Ing. Martina Varkočková, interní doktorandka na MUP a externí spolupracovnice Ústavu mezinárodních vztahů, ve své dizertační práci aplikuje koncepty teorie rolí a zkoumání prestiže států v oblasti post-sovětské Střední Asie. Katedra asijských studií ji pozvala na hostovskou přednášku "Sovětský orientalismus – jeho otisk ve vnímání post-koloniální Střední Asie" v rámci předmětu Kolonialismus a post-koloniální teorie. To umožnilo přednášející jednak navázat na předchozí přednášky tohoto předmětu a zároveň se soustředit na specifika Střední Asie.

Vystoupení bylo rozděleno do tří částí. V prvé byl představen region post-sovětské Střední Asie (země Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán), ve druhé pak Ing. Varkočková představila současné debaty o povaze sovětského působení v tomto regionu. Otázka, zda lze považovat období Sovětského svazu za koloniální nadvládu, nebyla dosud spolehlivě zodpovězena, nicméně působení sovětských vědců-orientalistů lze nahlížet v souladu s orientalismem E. Saida jako projev určité intelektuální dominance.

A právě sovětský způsob bádání o muslimských zemích - sovětský orientalismus - byl popsán v poslední části přednášky.  Sovětská věda byla velmi silně ovlivněna politickou propagandou a myšlenkami marxismu(-leninismu). Paradoxem bylo, že z prací sovětských orientalistů byli nuceni vycházet i západní vědci a političtí analytici, jelikož neměli možnost sami v oblasti provádět výzkum kvůli probíhající studené válce. Západní vědci se tedy pokoušeli nalézt ve výsledcích sovětského výzkumu vodítko, které by jim pomohlo nahlédnout „realitu“ bez ideologických brýlí. Tím se ovšem sami dopouštěli dalších zkreslení obrazu Střední Asie.