Sametová revoluce

"O tom, jaký má význam pro generaci našich rodičů a prarodičů výročí revoluce, není pochyb. Co znamená ale pro nás, kteří jsme revoluci nezažili? Vděčíme našim rodičům za to, že žijeme ve svobodě a demokracii. Za to, že můžeme studovat, cestovat, volit a vůbec, dělat a myslet si, co chceme. Všechno svobodně. Můžeme si dokonce svobodně zvolit prezidenta a pak proti němu svobodně protestovat, a to klidně v den výročí svobody."

"Bohužel si myslím, že spousta lidí ani neví, proč je tento den státním svátkem, natož aby vzpomínali, co se tehdy dělo."

"Když byl Václav Havel zvolen prezidentem, mj. řekl: ,,Lépe už bude, o to strach nemám. Běží však o cosi víc. Aby naše země, ležící v samém středu Evropy, přestala být všem pro smích. Aby se stala zemí, k níž budou ostatní vzhlížet se zájmem a respektem. ´´ Uběhlo 25 let a já si stále myslím, že se nám to rozhodně nepodařilo. Otázkou je, čí je to chyba."

"Zatímco naši rodiče před pětadvaceti lety více či méně bojovali proti komunistickému režimu, my svoláváme demonstraci na stejný den a pro podobný počet lidí z mnohem prozaičtějšího důvodu. Náš prezident veřejně řekl slovo kunda."

"My, lidé, kteří jsme se narodili po roce 1990, si nedokážeme představit, jaké by to bylo, kdybychom nemohli veřejně prosazovat své názory a myšlenky."

"17. listopad určitě patří mezi nejvýznamnější výročí, které si připomínáme. Možná je škoda, že hlavně mladší ročníky si neuvědomují význam a leckdy ani netuší, jaký svátek se to vlastně slaví. Ať už jsme Sametovou revoluci zažili nebo ne, měla vliv na vývoj státu a prakticky i na život každého z nás, kteří jsme se narodili až později."

"Zdá se mi, jako bychom si za ta staletí, co jsme byli pod nadvládou jiných národů, zapomněli vládnout. Naši politici hájí jen své osobní zájmy. Je třeba se opravdu zamyslet nad tím, koho si do vedoucích funkcí volíme."

"Bohužel (a může si za to sám) se Zeman do dějin nejspíš nezapíše jako jeden z těch nejlepších prezidentů, ale jako ten, co kdysi v rozhlase vysvětloval, co je to „pasy rájot“."

"Hladový sytému nevěří, říká se. A naopak. Těžko vysvětlovat mojí generaci, která spatřila světlo světla převážně v devadesátých letech, něco o nesvobodě. O masových sešlostech tisíců lidí na Václaváku. Jen tak, bez mobilů, bez facebooku. Dneska má kdekdo problém vyjít v mrazu na zastávku a počkat tam na autobus."

"Je těžké vcítit se do kůže lidí, kteří byli součástí davu procházejícího Národní třídou. Museli být silní a připravení na vše. Jsem na ně hrdá. Nejsem si jistá, jestli by to naše generace bez pomoci médií zvládla. V tomhle směru už jsme zpohodlněli."

Foto: Profimedia.cz