Plní veřejné zpravodajství svou funkci?
9. 4. 2015 Autor: David Abraham Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy pokračuje v organizování diskuzí z cyklu nazvaného Rozpravy o českých médiích. Tentokrát na téma Zpravodajství České televize pod palbou. V současnosti velmi propírané téma přilákalo na akademickou půdu několik desítek lidí, včetně skupinky studentů Metropolitní univerzity Praha. Ze zájmu je patrné, že téma veřejného zpravodajství je stále živé.Diskuze se zúčastnili za Českou televizi šéfredaktor zpravodajství Petr Mrzena, vedoucí zahraniční redakce Michal Kubal a Čestmír Franěk, který má na starosti řízení aktuálních diskusně-analytických pořadů. K této trojici usedl ještě Pavel Herot, ředitel a spoluvlastník společnosti Media Tenor, která se zaměřuje na výzkum obsahu masmédií.
Diskuze o televizním zpravodajství byla speciálním dílem celého cyklu. Česká televize je v současnosti pod velkým tlakem a nebylo tedy překvapením, že relativně malá přednášková místnost v pražském Hollaru byla zaplněná do posledního místa. Jak již je ovšem zvykem, přímý přenos bylo možné sledovat na YouTube. Záznam je zde k dohledání (https://youtu.be/T6-yxMuprAQ?t=5m50s).
V první části měli jednotliví hosté prostor pro své prezentace. Nejzajímavější byla hned ta první od Pavla Herota. Seznámila posluchače v sále a diváky u obrazovek s analýzou celého zpravodajství ČT za rok 2014. V několika statistikách tak byla ČT konfrontována jak s nejsilnějšími komerčními televizemi, Primou a TV Nova, tak s veřejnoprávním Rozhlasem. Konkrétně se jednalo např. o témata obsažená ve zpravodajství, počet jmenování jednotlivých politických stran, ale i o podíl zahraničního zpravodajství.
Formát Rozprav o českých médiích dává možnost položit hostům otázku. A to jak těm v sále, tak i prostřednictvím sociálních sítí. I tentokrát tuto možnost dotazující využili.
Kaňkou na celé věci pak bylo ovšem chování některých lidí, jež s prací ČT nesouhlasí. Odlišné názory byly kvitovány hlasitými posměšky, případně radikálními komentáři. Obsah diskuse tato agresivita výrazně ovlivnila.
Přesto si nejen studenti žurnalistiky, ale i široká veřejnost, mohli udělat na základě odpovědí účastníků diskuze vlastní názor o stavu zpravodajství ČT, případně ho obohatit.
Čestmír Franěk pak kupříkladu v souvislosti s výběrem hostů k dění na Ukrajině prohlásil, že ČT do vysílání již tři měsíce zve ruského ambasadora a před dvěma týdny od něj dostala i odpověď. V ní se ovšem vyjádřila ruská strana tak, že by pan ambasador sice do vysílání přišel, ale hovořil by pouze o tématu “Romů v Ruské federaci”, neboť žádné jiné důležité téma nezná.
Samotný závěr pak vyústil v exhibici aktivisty Jana Korála, jenž je znám pro své konspirační teorie. Hosté se však reakce na něj ujali s noblesou a především ironická slova Michala Kubala rozesmála drtivou většinu posluchačů.
Celou debatu moderovala Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která v ČT sama pracovala.
Diskusní setkání na téma „Veřejná služba v médiích“ připravují i vyučující a studenti katedry mediálních studií MUP. Akce je předběžně naplánovaná na říjen.
Další z rubriky
Elektrizující atmosféra a plný klub: MUP Night zakončila školní rok ve velkém stylu
27. 6. 2026 Autoři: Dominik Borek, Sebastian Szaban
The end of the school year party se uskutečnila v klubu The Pitch a proběhla ve skvělé atmosféře plné hudby, zábavy a dobré nálady.
Profesní certifikáty GSA v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu
23. 6. 2026 Autor: Nora Dolanská
Slavnostním předáním certifikátů studentům, kteří absolvovali kurz pro General Sales Agenty v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu, letos poprvé vyvrcholila doplňková výuka bakalářského i magisterského studia na Katedře cestovního ruchu.
Studenti Digitální ekonomiky se podíleli na nové studii Czech Founders
3. 6. 2026 Autor: Dominik Stroukal
Startupy zvažují odchod z ČR, ukazují studenti Digitální ekonomiky Martin Přech a Jakub Hunák v nově vydané studii. Pomoci může evropský „28. režim“, má to však háček. Aktuální data ukazují, že více než čtvrtina českých zakladatelů startupů (27,2 %) zvažuje přesun svého sídla do zahraničí. Tento odchod často není pouhým rozmarem, ale přímým požadavkem investorů. Celých 59,5 % startupů se zahraničním kapitálem dostalo doporučení relokovat se do zemí s příznivější legislativou, jako je Irsko, Velká Británie, Nizozemsko nebo USA.