Martina Ptáčková

Martino, jak se vám momentálně daří?

Daří se mi skvěle. Myslím, že jedinou překážkou před naším cílem je naše výmluva a my sami. Každý den se do něčeho přemlouváme a nic se nám nechce dělat. Musíme ale jít dál, navzdory tomu, jak je to těžké. Prostě běžte a vložte do dané situace úplně všechno, co jste v daný okamžik schopní. Nejsme tu proto, abychom žili průměrný, obyčejný život, ale od toho, abychom žili naplno.

Jste hodně aktivní a kromě kickboxu děláte i mnoho dalších věcí. Čím vším se tedy zabýváte?

Nyní jsem se vrátila z vojenského soustředění NATO v Bruselu. Za tuto možnost jsem moc ráda, neboť jsou to zkušenosti, které mě posunou zase o kus dále. Také jsem byla na Světovém poháru, kde jsem skončila druhá. Dále spolupracuji s organizací Nadání a dovednosti, která připravuje děti z dětských domovů do života. Jsem ráda, že mohu trochu přispět a tento vstup jim usnadnit. S nimi chystáme i další akce. Kromě toho jsme s mým bratrem dotočili další sérii pořadu o sebeobraně, který poběží v televizi. Věřím, že si každý divák odnese to nejdůležitější.

Předpokládám, že tím ale výčet vašich aktivit nekončí.

Ano, to máte pravdu. Například ráda navrhuji. Jsem velmi kreativní člověk a vždy mám spoustu nápadů. Baví mě vymýšlet různé barvy, tvary a styly. Kromě šperků jsme s bratrem dostali například možnost navrhnout kolekci hodinek Lington. Co se týká kickboxu, trénuji svůj vlastní tým dětí a dospělých. Ty nejšikovnější nyní čekají závody. S bratrem, ale vedeme i hodiny sebeobrany, kondičních cvičení apod. Je toho zkrátka opravdu dost. (smích)

A jak to vůbec stíháte?

Každý den je zcela jiný. Snažím se, aby byl něčím výjimečný a naplno prožitý. Až se jednou podívám zpátky, chci, abych si řekla, že můj život byla jízda, které nelituji. Ráno většinou vyrážím do práce nebo do školy. Cestou relaxuji, učím se či vyřizuji pracovní emaily. Odpoledne vedu různé tréninkové skupiny, jdu ven s kamarády. Většinou mám také nějaké akce a projekty na kterých vystupuji. Večer pak vyrážím sama na trénink. Po skončení se věnuji věcem, které jsou potřeba a které si v ten den stanovím za prioritní. Nerada něco odsouvám na další den, a tak se snažím vše zvládnout. Pak usínám a těším se na další den. O víkendu mám režim zcela volný. Vystupuji na různých akcích, výletuji, cestuji, vařím. Zkrátka dělám to, na co nemám přes týden čas.

Která z aktivit vás nejvíce baví a naplňuje?

Ráda zkouším nové věci a překonávám různé překážky, které mě zase posunou o kus dále. Nemohu říci, jakou aktivitu mám nejraději. Neupřednostňuji jednu před druhou.

A myslíte, že se kickboxem budete moci jednou i solidně živit?

Nechci se živit sportem. Miluji jazyky, cestování. Ráda bych se věnovala diplomacii. Sport je jen směr, který mi pomáhá překonávat překážky, učí různým dovednostem a formuje mou osobnost.

Když se zaměříme na školu, studujete druhým ročníkem na Metropolitní univerzitě. Jak vás studium baví a doporučila byste třeba MUP jako školu ke studiu?

Školu ráda mám. Jsou zde zajímavé přednášky a skvělá parta učitelů i spolužáků. Metropolitní univerzitu bych doporučila všem, kteří mají rádi individuální přístup, rodinné zázemí a zájem o problematiku mezinárodních vztahů a Evropské unie. 

Pokud byste měla s kickboxem skončit, co byste pak v takovém případě dělala?

Ráda jsem aktivní. Nemám strach, že pokud jednou přestanu sportovat, ztratím svou hlavní životní náplň. Pomáhám dětem, pořádám různé projekty. Plánů je mnoho.

Dá se vůbec profesionální kickbox skloubit s normálním povoláním?

Snažím se o to, ale je to velmi těžké. V době, kdy jsou tréninky, máte být v práci, ve škole a zase opačně. Nejtěžší je si vše naplánovat. Já ale věřím tomu, že všechno je možné, pokud člověk opravdu chce.