Co všechno (ne)víme o migrantech a jak moc (ne)pomáháme?
3. 12. 2015 Autor: Michael Romancov Povídání s Pavlem Gruberem (ředitel české pobočky organizace Lékaři bez hranic) a Petrem Pelikánem (arabista) na téma Co všechno (ne)víme o migrantech a jak moc jim (ne)pomáháme ukázalo, že toho nevíme moc i že značná část naší pomoci není využívána, respektive poskytována, tak efektivně/cíleně, jak by tomu mohlo být.Evropané si příliš neuvědomují, že problematika migrace obecně, ale i migrace v důsledku vojenských konfliktů/nábožensky motivovaných konfliktů, se ve světě děje již dlouho, ale teprve teď se přiblížila k nám. Například Boko Haram v Nigérii vyhnalo/usmrtilo více lidí, než v Sýrii, což destabilizuje sousední státy, z nichž některé na svém území, vůči části své populace, postupují obdobně (Jižní Súdán, Súdán, Eritrea...). Právě tak nevidíme, že proud utečenců ze Sýrie do arabských, ale i afrických zemí, je podobně mohutný, jako proud mířící do Evropy s celou řadou možných negativních dopadů na socio-ekonomickou a politickou (ne)stabilitu zemí, kam migranti míří. V tomto ohledu je velkým problémem zhroucení, či alespoň destabilizace, zemí, které po léta přijímaly řadu migrantů (Libye, Irák).
Z hlediska poskytování humanitární pomoci se řada evropských/západních humanitárních organizací dnes potýká především s malým, respektive žádným, zájmem evropských vlád o situaci v krizových regionech, protože vlády mají často pocit, že poskytnutím finančních prostředků je vše vyřešeno. Řada organizací dnes paradoxně má více peněz, než kolik jsou schopné racionálně využít, chybí jim však pracovníci a případně politická podpora pro jejich aktivity. Z hlediska politicko-bezpečnostního Lékaři bez hranic v posledních měsících zaznamenali v Sýrii mimořádně znepokojivou změnu v chování válčících stran, neboť tyto přestaly respektovat neutralitu nemocničních zařízení, v nichž organizace poskytuje lékařskou pomoc všem obětem konfliktu. Pokud se z nemocnic, jejichž poloha začíná být kvůli bezpečí lékařů i pacientů utajována, stane "legitimní" cíl válčících stran, může současná, již tak špatná, situace rychle dospět k něčemu ještě horšímu. O míře našeho (ne)chápání situace v místech, kde je pomoc poskytována, respektive odkud k nám migranti míří, velmi výmluvně vypovídá příhoda, kdy nespokojený dav místních obyvatel vynutil přednostní ošetření kmenových stařešinů, na úkor matek s dětmi, neboť ti první, jakožto strážci hodnot a moudrosti, jsou cennější, než matky a děti, kterých je dostatek a jsou snáze reprodukovatelní... Právě tyto případy ukazují, že možné soužití lidí vychovaných ve zcela jiném hodnotovém rámci představuje mnohem větší výzvu, respektive skrývá vícero úskalí/nebezpečí, než tušíme.
Další z rubriky
Elektrizující atmosféra a plný klub: MUP Night zakončila školní rok ve velkém stylu
27. 6. 2026 Autoři: Dominik Borek, Sebastian Szaban
The end of the school year party se uskutečnila v klubu The Pitch a proběhla ve skvělé atmosféře plné hudby, zábavy a dobré nálady.
Profesní certifikáty GSA v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu
23. 6. 2026 Autor: Nora Dolanská
Slavnostním předáním certifikátů studentům, kteří absolvovali kurz pro General Sales Agenty v oblasti marketingu leteckých společností a destinačního managementu, letos poprvé vyvrcholila doplňková výuka bakalářského i magisterského studia na Katedře cestovního ruchu.
Studenti Digitální ekonomiky se podíleli na nové studii Czech Founders
3. 6. 2026 Autor: Dominik Stroukal
Startupy zvažují odchod z ČR, ukazují studenti Digitální ekonomiky Martin Přech a Jakub Hunák v nově vydané studii. Pomoci může evropský „28. režim“, má to však háček. Aktuální data ukazují, že více než čtvrtina českých zakladatelů startupů (27,2 %) zvažuje přesun svého sídla do zahraničí. Tento odchod často není pouhým rozmarem, ale přímým požadavkem investorů. Celých 59,5 % startupů se zahraničním kapitálem dostalo doporučení relokovat se do zemí s příznivější legislativou, jako je Irsko, Velká Británie, Nizozemsko nebo USA.



















