Adventní strom, slavnostní fanfáry i soutěž o nejlepší cukroví
9. 12. 2016 Autor: redakce Metropolitní univerzita Praha vstoupila v pořadí do již patnáctého adventu. Vzrostlý smrk před školní budovou v Dubečské ulici opět ozdobily stovky žárovek. K příjemné atmosféře rozsvěcení přispěl jako loni orchestr Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy. Oproti minulým rokům, kdy během slavnosti pršelo, letos udeřil nefalšovaný prosincový mráz.Tradiční rozsvěcení vánočního stromu je součástí adventního setkání Školy bez bariér, která při univerzitě funguje už od roku 2003. Letos poprvé setkání zpestřila soutěž o nejlepší vánoční cukroví. Hodnotila se nejen chuť, ale i vzhled cukrovinek.
Vánoční pečení patří v českých zemích k neodmyslitelným tradicím adventního času. Kořeny tohoto zvyku bychom našli v temné minulosti. Patrně až v dobách, kdy na našem území žili Keltové. Ochranné pokrmy a obřadní pečivo, které se v pohanských časech připravovaly, souvisely s oslavou zimního slunovratu. Novodobá podoba pečení pochází z devatenáctého století. Pekly se hlavně perníky slazené medem. To především v majetných rodinách. Chudší se museli spokojit s figurkami ze sušeného ovoce, které se věšely na stromek. Z této doby pocházejí i pověry, které výrobu cukroví provázely. Špatnou zprávou pro rodinu bylo připálení pečiva. Taková chyba znamenala pro rodinu pohromu v podobě neštěstí či smrti. Hospodyňka si také měla při zadělávání těsta otírat ruce o ovocné stromy, aby dobře plodily.
A když jsme u tradic, připomeňme i oblíbené zdobení vánočního stromku. Tato tradice je v českých zemích relativně krátká. Oblíbený vánoční obyčej pochází z šestnáctého století z Německa, kde časem zlidověl. Průkopníkem zdobení stromků v Čechách byl ředitel Stavovského divadla Jan Karl Liebich, který stromek poprvé ozdobil v roce 1812. Tehdy ale bez svíček. Prý z obavy z možného požáru. Svíčky se v Čechách na větvích objevily až v roce 1860. Český venkov ale německé tradici dlouho odolával a dominantou vánoční dekorace byl tradiční betlém.
Rozsvěcení vánočního stromu bylo poslední velkou akcí pořádanou v souvislosti s patnáctým výročím založení Metropolitní univerzity Praha. Adventní večírek byl tedy též ideální příležitostí popřát škole do dalších let: „Popřál bych, aby dalších 15 let měla podobné úspěchy jako těch minulých 15 let. Staly jsme se jedničkou na trhu soukromých vysokých škol, kterých je v současnosti čtyřicet čtyři. A to považuji za husarský kousek,“ řekl rektor univerzity Michal Klíma.
Silnou osobní vazbu ke své akademické alma mater připustila i současná studentka mediálních studií Adéla Krauzová: „Já škole přeju hlavně hodně studentů a úspěchů jako to bylo doteď. Já jsem její dlouholetou studentkou a vůbec se mi odtud nechce. Ale jednou to přijde…“ dodala k přání s nostalgickým povzdechem Adéla.
Další z rubriky
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.






























