Studium na univerzitě v zahraničí – je to boj, ale stojí za to

2. 11. 2020 Autor: Stanislava Zahálková Kevin Vachtl je jedním z nových studentů, kteří nastupují v letošním roce na Metropolitní univerzitu Prahu v rámci sociálního programu Škola bez bariér. Tento program, jenž na MUP funguje již osmnáctým rokem, poskytuje studentům s tělesným postižením 90% slevu na školném. Kevin, který je po dětské mozkové obrně upoután na vozík, absolvoval bakalářské studium v Dánsku na VIA University College ve městě Horsens. Na MUP si vybral navazující magisterský program Regionální studia a mezinárodní obchod.


Foto: archiv K. Vachtla

Kevine, kde jste se naučil tak dobře anglicky, že jste se nebál vycestovat a studovat v zahraničí?

Jsem z Tábora a chodil jsem na Táborské soukromé gymnázium. Studenti se tady mohou rozhodnout, jestli své studium zaměří jazykově nebo přírodovědně a škola poskytuje řadu jazykových kurzů, zakončených jazykovým certifikátem. Takže díky gymnáziu jsem v angličtině získal úroveň B2. Chtěl jsem vyzkoušet, jestli mám na to studovat v cizině, a proto jsem vycestoval na VIA University College do Dánska, konkrétně do města Horsens.

Proč jste si vybral právě tuto školu?

Vždy jsem byl fascinován reklamou v televizi a postupem času jsem chtěl poznat celý marketingový proces a průběh vzniku reklamy, proto jsem se rozhodl studovat obor International Sales and Marketing Management. Můj sen je být součástí úspěšné marketingové kampaně ve sféře elektroniky a moderních technologií.

Jaké problémy jste musel v Dánsku překonávat?

Problémy samozřejmě byly. Naštěstí jsem bydlel na koleji vedle školy, takže jsem nemusel nikam dojíždět, ale například velký nákup nebo praní prádla byla pro mne potíž. Musel jsem vždy žádat svého spolubydlícího o pomoc, naštěstí vždy byl ochotný, a i po tom, kdy se odstěhoval do lepšího, mne nenechal bez pomoci.

Jak probíhalo studium?

Studium samotné bylo překvapující. Hodně se tam klade důraz na práci ve skupinách na dlouhodobých projektech. Díky tomu jsem se seznámil s mnoha lidmi z cizích zemí a jsem za to velice vděčný. Tento koncept bylo pro mě, jako samotáře, ze začátku těžké přijmout, ale nakonec jsem se naučil pracovat v kolektivu a velice jsem si to užil. Zkoušky probíhají samostatně, jsou obsáhlé a zaměřují se na látku, kterou jste se jako student naučil ve spojitosti s projektem, jak v psané, tak ústní formě. Takže pokud by někdo chtěl také studovat na VIA University College, vřele doporučuji dělat si důkladné zápisky, včetně samostudia po škole. Bude se vám to hodit ?

Jaké výhody spatřujete ve svém pobytu v zahraničí do budoucna?

Jsem velice rád, že jsem tuto příležitost využil. Při studiu a hlavně při pobytu v cizině jsem dokázal spoustu věcí, a tím nemám na mysli jen ty akademické. Stal se ze mě nový člověk s větším rozhledem, který bych zde nenašel. Samozřejmě byly i těžké časy, stesk po domově, který jsem překonával celou dobu, ale naštěstí jsem se v těch chvílích mohl opřít o rodinu. Dvacetiminutové hovory domů každých pár dní mi velice pomohly a jsem za to všem svým blízkým velmi vděčný. Studium v zahraničí vřele doporučuji, i když je to boj, ale člověka to obohatí jak osobně, tak akademicky.

Proč jste si pro magisterský stupeň studia vybral právě MUP, a jak jste se vlastně dozvěděl o Škole bez bariér?

O MUP jsem dozvěděl od bývalé spolužačky ze střední školy, která na MUP studovala a velice si školu pochvalovala. Když jsem si zjišťoval, jaké jsou na MUP možnosti magisterského studia, program Regionální studia a mezinárodní obchod mě okamžitě zaujal. Vidím ho jako další zajímavou výzvu v životě a jsem velice rád, že jsem byl přijat. O ŠBB jsem se dozvěděl vlastně až na univerzitě, kam jsem se přijel podívat.  Spolužačka, od které vím o MUP, mi řekla, že na škole studují lidé s pohybovým postižením, budova je bezbariérová. Ale netušil jsem, že mohou dostat stipendium. Až když jsem na studijním oddělení potkal paní Kodetovou (vedoucí studijního oddělení, pozn. red.), teprve ona mi všechno vysvětlila. O pár dní později jsem obdržel pozvánku a poté se zúčastnil přijímacího řízení. Byl jsem úspěšně přijat, na studium se těším a paní Martině Kodetové jsem velice zavázán.