Závod Běchovice–Praha

Fotogalerii si můžete prohlédnout na facebooku.

Oficiální video, kde jsou vidět i naše dresy!

Součástí této akce je už po 12 let také pětikilometrový in-line závod vedoucí do Kyjí, s cílem u parku Jiráskova čtvrť. Vzhledem k tomu, že v tomto závodě organizátoři vítají také maminky s kočárky, děti na koloběžkách a v podstatě všechny zájemce jedoucí na kolečkách, mohli vyjet na trať také naši handicapování sportovci na vozících a tříkolkách. Poslední zářijovou neděli tedy proběhlo po Českobrodské silnici rekordních 23 běžkyň a běžců v bílých dresech s logem Metropolitní univerzity Praha. Pozadu nezůstalo ani osm jejich stejně oděných handicapovaných kolegů. 

Po půl desáté se začali na určeném místě scházet první členové MUP týmu. Důvodem dřívějšího srazu bylo společné focení. Až na dva (nejmenované) hříšníky byli všichni na určeném místě včas, a zasluhují proto velkou pochvalu. Rozesmáté pohledy, focení, okukování spoluběžců, rozhovory pro MUP-TV, nastupující nervozita před závodem. Takhle to kolem 10. hodiny vypadalo na ploše u běchovického fotbalového hřiště.

V 10:30 byl odstartován závod in-line, následovala kategorie mužů do 39 let (11:15), ženy vyběhly o půl hodiny později a jako poslední se na trať vydali veteráni 40+.

O běhání a běžecké závody je v poslední době v České republice velký zájem. Ne jinak tomu bylo i v Běchovicích. Na start se letos postavilo 2374 běžců. Mezi touto běžeckou masou se neztratili ani v běžci reprezentující MUP. Nejlepší „MUP ženou“ tohoto závodu byla Marie Hamšíková, která 10kilometrovou trať pokořila v čase 0:50:48. Veterán Milan Krajč, dokázal v mládí pokořit tuto trať za třicet minut. Ani v 51 letech ho nikdo z našich mladých běžců nedokázal porazit. Čas 0:38:32 - 5. místo v jeho kategorii, gratulujeme – perfektní výkon! Je pravda, že Ondřej Kafka Milanovi letos s časem 0:38:57 pořádně dýchal na záda. Tak třeba to příští rok bude právě on, kdo z našeho MUP týmu doběhne nejlépe. Je však důležité dodat, že o závodění ani řevnivost našim běžcům v Běchovicích rozhodně nešlo. Když už, tak pouze v rovině posouvání svých vlastních hranic a limitů na desetikilometrové trati a bojem s legendárním kopcem na Jarov „Hrdlořezákem“. Drtivá většina účastníků, od těch mladých až po veterány, si přišla hlavně užít pohyb a společenství běžců. To platí zvláště o skupině handicapovaných účastníků, kteří si akci užívali také z hlediska socializace a integrace mezi zdravé sportovce. Myslím si, že podobné akce stále více otevírají bariéry a sportovci berou své handicapované kolegy/kamarády jako nedílnou součást života a sportovního vyžití.

Věříme, že v příštím roce přivítáme v MUP týmu další sportovce/běžce a třeba opět i nějakého akademika!