Seznamovák

Nikdy bych nevěřila, že ze seznamováku přijedu tak nadšená. Byla to neplánovaná akce, na které jsme se se spolužačkami ze 4. ročníku Mediálních studií dohodly na poslední chvíli. Naprosto spontánně a nečekaně. Od akce jsme kromě jiného očekávaly velkou účast studentů, a tak jsme byly po příjezdu na penzion trochu zaskočeny, když jsme se dozvěděly, že počet účastníků se už nerozšíří. Jak akce plynula, zjistili jsme, že si všichni rozumíme a budeme dobrá parta! Hráli jsme seznamovací hry, lezli na zavěšené dřevěné klády, stříleli z luku a vzduchovky. Jeden den nám počasí nepřálo, ale i tak jsme si dali výšlap v dešti k rozhledně Královka a odpoledne jsme vyjeli do bazénu v Jablonci nad Nisou. Každý večer jsem si upřímně přála, aby ten den nikdy neskončil a mohla jsem být s novou partou skvělých lidí napořád.

Přišel den odjezdu a my jsme se nechtěli loučit. Slíbili jsme si, že se budeme vídat dál i v Praze, snad nám to vydrží.

Na závěr bych chtěla poděkovat Vítkovi, který byl skvělým instruktorem a zároveň se stal součástí naší party. Velký dík patří hlavně Terezce a Mílovi, kteří byli tahouny seznamováku a díky kterým jsem poznala tak skvělou partu lidí. A zpráva pro vás, kteří tento článek čtete a rozhodujete se, jestli příští rok jet? ANO, jeďte! I když už jste ve vyšším ročníku, důležité je se seznámit a poznat nové lidi. I já a mé dvě kamarádky jsme se rozhodly až teď, v 1. ročníku magisterského studia. A nikdy toho nebudeme litovat!

Z reportu Báry plyne, že o tom, zda se akce může považovat za vydařenou, nerozhoduje ani tak počet, ale hlavně nastavení (čti povahové vlastnosti) účastníků. Zkušenost ukázala, že při velkém počtu účastníků hrozí, že se rozdělí do menších skupin a vzájemně se nepoznají. Smysl této akce byl tedy letos jednoznačně naplněn, poznat přirozenou formou nové kamarády, ze kterých se třeba stanou přátelé na celý život. Takže mohu jen zopakovat: „Méně bývá často daleko více.“