Mupáci opět v popředí závodu týmů na pražském půlmaratonu

Závod proběhl za ideálních běžeckých podmínek. Všichni Mupáci nechali na trati vedené centrem Prahy to nejlepší. Po závodě se, jako správný tým, sešli na rozbor čerstvých zážitků a pocitů z nedávno dokončeného běhu.

Metropolitní univerzita Praha podporuje každoročně běhání a kromě tohoto dálkového běhu nasazuje své studenty také do legendární Běchovické desítky a dalších vybraných pražských běhů.

Pokud rád běháš a chceš se přidat do některého z běhů podporovaných univerzitou, dej nám o sobě vědět a přihlas se na e-mailu: sport@mup.cz.  U kratších běhů nerozhoduje tvá výkonnost, ale chuť se proběhnout a zlepšovat se. Můžeš se přidat také do facebookové skupiny MUP Běhání.

Čti dál, pokud chceš vědět, jak to s běháním mají naši poloviční maratonci:

Jak jsem se dostal/a k běhání?

Simona: Prvopočátky mého sportování byly ve snaze o získání pěkné postavy, ale to je již řadu let zpět. Bavil mě aerobik, ale pak jsem si pořídila psa a bylo jasno, že ten se se mnou v tělocvičně nevyskáče, a začala jsem se orientovat více na pohyb venku. Horské kolo a láska k vodě mě provázely taky celým životem. A pak jsem byla v roce 2015 přizvána do štafety terénního triatlonu jako „bajkerka“ a bylo rozhodnuto. „Za rok chci jít celý triatlon sama za sebe.“ A pokud se chci někam dostat, musím začít více běhat.  A tak jsem to od těch vzdáleností kolem 5 km začala natahovat a natahovat a dneska si jdu kondičně zaběhnout 20 km lesem a vnímám to jako relax na čerstvém vzduchu. Sleduju, jak se příroda během roku mění, přemýšlím si, poslouchám příjemnou muziku a prožívám si takové své úniky všemi smysly. Vracím se nabitá endorfinem, okysličená, veselá, upovídaná, spokojená.

Tomáš: S běháním delších tratí jsem začal před sedmi lety a kupodivu byla mým prvním závodem hned půlmaratonská trať v Olomouci v červnu 2012 (Mattoni 1/2Maraton Olomouc). Rozhodnutí začít trénovat bylo strašně jednoduché: s kamarády jsme se čtvrt roku předem u piva rozhodli, „…že ten Olomóc prostě dáme!“ A bylo to:)

Jak často běhám/proč běhám a proč bych to doporučil/a těm, kteří dnes neběhají a chtěli by začít, anebo by chtěli běhat větší vzdálenosti?

Simona: Běhám tak 2x týdně. Jeden delší vytrvalostní běh v přírodě 14–20 km a jeden kratší 6-10 km tréninkový, strukturovaný běh s rozklusem, běžeckou abecedou, opakovanými rychlými úseky a výklusem na závěr. Běžecký intervalový tréning, který posílí srdce v krátkých časových úsecích ve vysoké tepové frekvenci, dá rychlost posílením svalů atd. je nezbytný pro zlepšení. Kondice při běhání roste velmi rychle. Vzdálenost a tempo, které se ti ještě na jaře bude zdát jako nereálné, je v létě zvládnutelné a na podzim skoro snadné.  V mém případě k tréninkům v týdnu patří ještě cyklistika (silniční i terénní) a plavání, a tak se častěji k běhu nedostanu, ovšem tato pestrost vyhovuje mně i tělu taky. Od té doby, co takto sportuji, radím svým přátelům, když mají jakýkoli problém: „TO PŘEBĚHÁŠ“ jako vlastní alternativu k heslu mnoha jiných lidí „TO PŘECHLASTÁŠ“. Díky MUPu za motivaci a možnost si zaběhnout městský prestižní závod. Pražský půlmaraton byl velkým zážitkem.

Tomáš: Myslím, že důležité je běhat pravidelně. Já se snažím alespoň 3x až 5x týdně vyběhnout minimálně na 40 minut, většinou pomalým a poklidným tempem. A protože bydlím u Brna, nejčastěji (a taky nejraději) zabíhám do Moravského krasu, kde je spousta pěkných tras. Téměř výhradně běhám sám a při běhu tak můžu přemýšlet o čem chci: o práci, o lidech, o filmu, který jsem viděl včera, prostě o čemkoliv.

Běh, ostatně asi jako všechny aktivity, by se měl dělat pro radost. Navíc, člověk dělá něco pro své zdraví a celkovou kondici. Vyjít několik pater schodů a nezadýchat se při tom, je úžasná změna. Kromě nejlepších Keňanů a Etiopanů se hlavně všichni můžeme neustále zlepšovat, běhat rychleji a zkoušet i delší trasy. Zaběhnout si první desítku, první „půlec“ nebo dokonce celý maraton je fantastický pocit... A vůbec nezáleží na tom, kolik běžců doběhlo do cíle před vámi, důležité je překonávat sám sebe.

Nejlepší „bič“ pro běhání je zaregistrovat se na některý z mnoha závodů a mít tak pevný termín a cíl. I bez trenéra vás to donutí neustále běhat a zlepšovat se. :)