Dolomity opět cílem MUPáků

13. 9. 2021 Autor: Milan Šafr Poslední letošní prázdninová akce zavedla odvážné MUPáky po roce opět do rakouských Dolomit. Devatenáctičlenná skupina nalezla azyl v útulném penzionu Lavanterhof, ze kterého po čtyři dny vyrážela objevovat krásy tohoto nádherného regionu, ve kterém se koná například světoznámá adrenalinová akce Dolomitenman. Program na jednotlivé dny byl vždy vybírán s ohledem na fyzické a dovednostní možnosti účastníků a zároveň dle předpovědi počasí.

Na čtvrtek (první den) hlásil radar jasno, a tak jsem na úvod, místo plánovaného seznámení s lezením na ferratě, zvolil náročný celodenní výstup na vrchol Spitzkofel 2 718 m. Výstup z parkoviště v blízkosti Almachu lze uskutečnit dvěma způsoby. Vybral jsem kratší cestu k vrcholu, vykoupenou opravdu náročným převýšením k sedlu Hallebachtörl. Zde bylo také možné se z trasy na vrchol odpojit a počkat na zbytek výpravy v nedaleké chatě v Kerschbaumeralm. Těm, co pokračovali v náročném výstupu až na vrchol, se za odměnu naskytly nádherné pohledy na všude přítomné Dolomity a městečko Lienz. Trasa s převýšením 1618 m trvala okolo 7 hodin a účastníci si tak hned první den mohli ověřit, s jakou kondicí do Rakouska přijeli.

Druhý den byly ve vyšších polohách očekávány silné bouřky, proto jsme pro jistotu zůstali v těch nižších a vyrazili na koloběžkách či auty k 6 km vzdálené ferratě Pirkenklamm. Tato nádherná lezecká cesta vedoucí kolem vodopádu s náročností A až C byla pro začátečníky tou nejlepší zkouškou pohybu po skále a pocitu ve výškách. Po úspěšném zdolání ferraty se skupina rozdělila na části a odpolední program trávila dle preferencí (koupání, návštěva městečka Lienz).

V sobotu jsem vyvezl MUPáky do střediska Zettersfeld, kde byla naším prvním cílem jezera Neualpseen. Komu (ne)náročný výstup k jezerům stačil, mohl si užít klidu a pohledů na přilehlé vrcholy společně s návštěvou nedaleké horské restaurace. Ti, co překonávají sami sebe a dívají se rádi na svět z výšky, pokračovali dál na dechberoucí hřebenovku s cílem na vrcholu Schleinitz 2904 m. Cestu přes hřebeny často zakrývají mraky, ale my měli tentokrát štěstí a mohli se po celou cestu kochat neuvěřitelnými výhledy na okolní krajinu. Po zdolání vrcholu nás čekal neméně náročný sestup zpět k autům na parkoviště. Třetí den utekl jako voda a my jsme při poslední společné večeři rozebrali dosavadní zážitky.

Na poslední den jsem si připravil návštěvu v nedalekém lezeckém centru Galitzenklamm, které nabízí návštěvníkům 5 ferratových cest s obtížností C až E (A nejlehčí – E,F nejtěžší). Kromě dvou „éčkových“ ferrat (Dopamin a Adrenalin) jsme s většinou účastníků ty ostatní zdolali.

Nedělní podvečer jsme strávili posezením v centru malebného Lienzu, na kterém jsme se jednohlasně shodli, že bychom si rádi pobyt prodloužili a užívali si dál této nádherné oblasti jižního Rakouska. Ale což, vem to ďas, za rok se sem vrátíme zas.

Děkuji skvělé partě za další bezproblémovou akci a těším se na další společné výjezdy, na nové studenty, kteří se s námi vydají objevovat místa známá i neznámá, poznávat blíže účastníky známé i neznámé.