Zajímavosti českých hranic – křest knihy dr. Marka Beneše
21. 11. 2025 Autor: redakce Nejhezčí pohled na Česko je zvenku, říká Marek Beneš, jehož knihu Zajímavosti českých hranic jsme na MUP pokřtili 19. listopadu 2025.Vyučující a ředitel MUP Marek Beneš na knize pracoval 6 let a za tu dobu se celá kniha tak rozrostla, že se nakladatelství C Press rohodlo jí rozdělit na dva díly. Ten první vyšel začátkem listopadu a má podtitul Od Aše po Hrčavu severní hranicí. Autorovi jsme položili pár otázek:
Druhý díl obejde Česko jižní hranicí?
Přesně tak, druhý díl Zajímavostí českých hranic bude mít podtitul Od Hrčavy po Aš jižní hranicí a bude se věnovat hranici se Slovenskem, Rakouskem a Bavorskem. Navíc v něm budou kapitoly o historických zemských hranicích Čech a Moravy a Moravy a Slezska. A také něco o dálnicích a železnicích vedoucích přes české hranice.
A v prvním díle se tedy píše o čem?
O hranici se Saskem a s Polskem, tedy o celé české severní hranici. A také o historii českých hranic, o hraničním značení a o dějinách volného pohybu.
On existoval nějaký volný pohyb přes naše hranice i před rokem 2007, kdy jsme vstoupili do Schengenu?
Ano, před první světovou válkou. Do roku 1914 se prakticky po celé tehdejší Evropě cestovalo víceméně volně a bez kontrol, tedy s výjimkou Osmanské říše, Ruska a Španělska. Navíc jsme tehdy byli součástí Rakouska-Uherska a naše hranice s Rakouskem a dnešním Slovenskem byly tedy vnitrostátními hranicemi.
A jak se kniha liší od průvodců po Stezkách Českem?
Stezky Českem jsou parádní projekt – obcházejí Česko po hranicích, ale nevěnují se hranici jako takové. Jejich středobodem je turistika, příroda, hory, obecně historie míst. Hranice je tam jen tak jakoby a mimochodem. Já se naopak věnuji hranici jako fenoménu, jako historické památce a turistickému středobodu.
A čím je česká hranice tak zajímavá a jedinečná?
Naprosto jedinečná je svou historií a turistickým využitím. Naše hranice patří k nejhistoričtějším v Evropě, prakticky tisíc let je jádro českého státu víceméně stejné. Hranice Čech a Moravy se ustálily na přelomu 14. a 15. století do víceméně dnešní podoby. Jen se Slezskem to bylo složitější, hlavně kvůli dělení Slezska v 18. století. Všechny další změny už byly jen víceméně lokálního charakteru.
A co ta turistická výjimečnost?
No, zkuste si jakoukoliv jinou evropskou zemi obejít víceméně po hranicích. Nepůjde to. Jen místy a jen někde. Česko, prakticky s malou výjimkou jižní Moravy, je obkresleno hraničními a příhraničními turistickými cestami, které vedou buď velmi blízko hranic, nebo dokonce přímo po nich, hlavně na hřebenech hor. A to tou nejkrásnější přírodou s mnoha vyhlídkami. Já vždy říkám, že nejhezčí je se na Česko dívat zvenku, z těch hřebenů hraničních hor. A i na té jižní Moravě podél hranic nakonec vede spousta cyklotras.
A proč by si měl knihu někdo koupit?
No, hlavně proto, aby nakladatelství vydalo ten druhý díl, protože když ten první bude propadák, druhý asi nevydají. Ale vážně: Hlavně proto, že hranice je hmatatelným symbolem Česka. Ukazuje nám, kde jsme doma, jak na mapě, tak v krajině. A člověk by měl vědět, odkud vlastně je. Pro naše předky byly hranice hodně důležité, vždyť o ně bojovali v diplomacii, ale i ve válkách. Mnohde také vedou poněkud kuriózním způsobem, což má vždy původ v nějaké historické události, takže kniha odpovídá i na otázky jako proč ta hranice vede právě tudy? Navíc se na nich zachovalo množství krásných historických hraničních mezníků z dob Českého království, například s krásně tesanými českými znaky. A nakonec – hranice vždy přinášely spousty problémů lidem, kteří u nich žili a byrokratická omezení pohybu lidí a zboží s sebou nesla spoustu dnes už skoro nepochopitelných situací. Takže i o tom se v knize dočtete: Třeba o hospodách rozdělených hranicí, kde byly dvě pípy s dvěma různými pivy – v každé zemi jedna. Nebo o mezinárodním problému s veřejnými záchodky na hranici, nebo o domech, které měly dveře do dvou států a když jste omylem vyšli špatnými – mohli vás zatknout.
Další z rubriky
Kristýna Tůmová získala ocenění „Zdravotně postižený zaměstnanec roku“
21. 5. 2026 Autor: redakce
Mgr. Kristýna Tůmová, referentka studijního oddělení MUP, převzala 20. května 2026 v Brožíkově sále Staroměstské radnice prestižní ocenění „Zdravotně postižený zaměstnanec roku“, které uděluje Národní fond osob se zdravotním postižením (NFOZP). Ocenění získala za svou dlouholetou profesionální práci, mimořádné nasazení a inspirativní přístup ke studentům i kolegům na Metropolitní univerzitě Praha.
Jak to chodí v televizi: studenti MUP navštívili všechny tři celoplošné stanice
12. 5. 2026 Autor: Kamila Klausová
Studenti mediálních studií mají v 11. patře na Jarově k dispozici televizní studio, kde si mohou vyzkoušet vedení rozhovorů a moderování. V rámci novinářského certifikátu natáčejí ve druhém a třetím ročníku vlastní reportáže. Ale stejně návštěva "opravdové televize", kde mohou sledovat vznik vysílání v přímém přenosu, je každoročně zážitkem, který se hluboce zapíše.
Digital Extremism and Emerging Threats: Insights from Expert Lectures at MUP
5. 5. 2026 Author: Oldřich Bureš
In April 2026, the Center for Security Studies and the Department of International Relations and European Studies at Metropolitan University Prague hosted thought-provoking lectures examining the evolving landscape of violent extremism. Delivered by Sean McCafferty and Adam Hanzel, both Marie Skłodowska-Curie GLOCTER Project PhD fellows, the sessions explored how terrorist actors exploit the digital environment and how new, harder-to-define forms of extremism are reshaping traditional security frameworks. Together, the lectures offered students a comprehensive look at both the online dynamics of contemporary terrorism and the emerging challenges posed by accelerationist and nihilistic violent extremist movements.





















