Studenti Digitální ekonomiky se podíleli na nové studii Czech Founders

Společná studie organizace Czech Founders a Metropolitní univerzity Praha, kterou za univerzitu koordinoval Dominik Stroukal, garant programu Digitální ekonomika, přitom jasně kvantifikuje drtivé ekonomické dopady tohoto odlivu mozků a kapitálu. Jen v rámci zkoumaného vzorku hovoříme o ohrožení 3,9 miliardy Kč v ročním přílivu kapitálu, 2 miliardách Kč v hrubé přidané hodnotě a zhruba 600 milionech Kč, o které by stát ročně přišel na daňových příjmech.

Řešením této situace by mohl být jeden z leitmotivů současné startupové debaty, iniciativa EU Inc., známá jako evropský „28. režim“. Ten usiluje o vytvoření jednotného právního rámce pro fungování firem napříč Evropou, což by nahradilo současnou mozaiku 27 různých národních pravidel. Mezi start-upy má tato iniciativa téměř stoprocentní podporu (96 %), přičemž většina zakladatelů by nový režim reálně využila.

Přesto je na místě střízlivost, protože samotné zjednodušení byrokracie klíčové problémy neřeší. „Současný 28. režim se věnuje více zakládání firmy, což start-upy už mají za sebou, než těm nejdražším oblastem, jako je regulace či pracovní právo,“ přibližují Jakub Hunák a Martin Přech.

Výsledky výzkumu sice neznamenají okamžitý masový exodus, ale jasně ukazují, že firmy s mezinárodními ambicemi mohou své sídlo přesunout snadněji než kdy dříve. Případný 28. režim by navíc mohl tento proces paradoxně ještě urychlit. Pro Českou republiku z toho plyne zásadní varování: už nesoutěžíme pouze nízkými náklady, ale schopností udržet firmy s vysokou přidanou hodnotou. Startupy nám totiž vysílají jasný signál – zatímco v rané fázi je pro ně Česko stále konkurenceschopné, ve chvíli, kdy začnou rychle růst, tuzemské prostředí jim přestává stačit.