Premiérový sraz Školy bez bariér

Přestože je zmíněný program nedílnou součástí univerzity již 17 let, teprve letos, konkrétně 17. října, se v pozdních odpoledních hodinách v budově na Jarově uskutečnilo historicky první akademický rok zahajující setkání studentů Školy bez bariér k zahájení nejen napříč ročníky, ale také obory. Prostor ke slovu dostali nejen hlavní představitelé a zakladatelé programu v čele s paní Annou Benešovou, ale rovněž samotní studenti, kteří se směli buďto vyjádřit k případným nedostatkům, nebo se primárně seznámit se svými souputníky a přiložit ruku k dílu, tedy podílet se na akcích konaných školou.

Samotný harmonogram byl započat poněkud naruby a sice z organizačních důvodů. Magistra Jana Berousková se ujala úvodního slova, když představila všem zúčastněným obsáhlou nabídku programu Erasmu+, jež dostál v posledních letech znatelných změn a posunů. Důležitou vsuvkou tohoto úvodního bodu setkání bylo také to, že se o vlastní zkušenosti ze studia v zahraničí podělily osoby, které ho zažily na vlastní kůži. Jako první se o své zážitky podělil Jirka Němeček, který strávil šest měsíců, tedy jeden semestr, v německých Brémách. V tomto duchu poté plynule pokračovala Emilije Ronová, která část svého studia pobývala na předměstí Manchesteru v Anglii.

Pomyslným můstkem mezi první a druhou částí časového pořadu bylo již oficiální uvítání ze strany zakladatelky univerzity paní magistry Anny Benešové. Ta tohoto momentu využila převážně k tomu, aby vyzvala přítomné studenty ke slovu a zároveň k přímé aktivitě při sportovních či kulturních událostí, které vedení v nejbližší době chystá.

Nedílnou součástí programu bylo tedy taktéž obeznámení studentů s akcemi pořádanými školou, na kterých se mohou přímo podílet nebo se jich přinejmenším zúčastnit. V tomto případě oslovil své kolegy Václav Uher, bývalý student a absolvent Metropolitní univerzity v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia, který se již několik let věnuje rozvoji programu Škola bez bariér a obzvláště sportovních aktivit pro handicapované studenty.

Na závěr nutno podotknout, že se celá událost odehrála v uvolněné atmosféře bez přebytečných formalit, což všem přítomným otevřelo dveře ke sdílnosti, která při povaze setkání byla nezbytná. Premiérový sraz Školy bez bariér byl bez pochyby prospěšný, a tak jistě nebyl posledním.