Migraci stále vnímáme negativně, trh ji ale potřebuje
19. 5. 2021 Autor: redakce Migraci česká veřejnost stále vnímá především jako nevítanou nutnost. Český trh přitom stále přitahuje další a další pracovníky, zejména z Ukrajiny. Jejich přítomnost je ale spíše tolerována než vítána a migrační politika státu je založena na předpokladu, že migranti odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. Stát tak jejich usazení v České republice a další integraci prakticky nepodporuje. Tyto závěry vyplynuly z výzkumu odborníků Mendelovy univerzity v Brně a Metropolitní univerzity Praha.Česká veřejnost migraci v poslední dekádě stále vnímá především jako hrozbu. „Podle našich respondentů političtí představitelé i zástupci relevantních institucí veřejné správy totiž zdůrazňují zejména převládající souvislost migrace s různými bezpečnostními riziky a akcentují ekonomické problémy. Výhody migrace, zejména pro českou ekonomiku a další sféry života jsou zcela upozaděny, stejně tak jako přijetí migrace jako běžné součásti globalizovaného světa a jejich demografických aspektů," uvedl Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se na migraci specializuje.
Přestože počet migrantů a migrantek přicházejících do České republiky za prací, studiem nebo za svými rodinnými příslušníky na krátkodobý či dlouhodobý pobyt od 90. let stále narůstá, převažující přístup státu k migraci byl podstatně ovlivněn bezpečnostními obavami. Podle některých respondentů je migrace v České republice silně vnímána prostřednictvím národní perspektivy, která se projevuje například v odmítnutí přijmout kvóty EU pro přesídlení uprchlíků.
Politický anti-migrační diskurz, který se prosadil během migrační krize v roce 2015, šel přitom ve skutečnosti ruku v ruce s přijímáním velkého počtu migrantů v průmyslových odvětvích, která to vyžadovala. „Vznikl tak zásadní rozpor mezi převládajícím negativním politickým diskurzem o migraci a skutečnými politikami umožňujícími rozsáhlou imigraci za prací, poukazující na de facto uznání migrace jako potřeby české ekonomiky," uvádí zpráva, na níž se kromě Roberta Stojanova podíleli Radka Klvaňová a Aneta Seidlová z Mendelovy univerzity v Brně a Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.
Údaje poskytnuté Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ukazují, že podíl krátkodobé pracovní migrace v posledních letech bezprecedentně roste. V roce 2019 bylo platných 49.343 krátkodobých pracovních povolení, v roce 2016 oproti tomu jen 3283. Stát by měl podle vědců usilovat o změnu veřejného diskurzu o migraci a namísto převládajícího důrazu na bezpečnostní rizika veřejně komunikovat též ekonomické, demografické a kulturní přínosy migrace.
„Měli bychom vnímat migraci jako běžnou součást současného globálního světa. České republice chybí komplexní a dlouhodobá strategie imigrační politiky, která bude vycházet z analýzy mezinárodních závazků a potřeb pracovního trhu a bude podporovat konkurenceschopnost Česka s ohledem na to být atraktivním místem pro zaměstnání a život v širším evropském kontextu," uvádí právě publikovaná studie Rizika a výzvy české migrační politiky v kontextu „migrační krize".
Odkaz na celou publikaci: Publikace – Smart Migration (chytramigrace.cz)
Další z rubriky
Prof. Šíma vystoupil na 20. výročí INESS
8. 12. 2025 Autor: redakce
Vedoucí Katedry mezinárodního obchodu prof. Josef Šíma vystoupil 4. 12. 2025 v Bratislavě na oslavách 20 let založení nejvlivnějšího slovenského ekonomického think-tanku – Institutu ekonomických a sociálních studií (INESS), na jehož vzniku se spolupodílel.
Za oponou finančního reportingu: Kontroly, podvody a audit v praxi veřejně obchodovaných společností
5. 12. 2025 Autor: Eva Kostikov
Metropolitní univerzita Praha zažila 3. prosince zajímavé odpoledne. Do výuky finančního managementu a digitální ekonomiky vstoupil člověk, který zná svět korporátních financí z první linie – Jaroslav Volmut, risk manager ze společnosti Ernst & Young. Jeho hostovská přednáška „Financial Reporting Through Risk Lenses“ přiblížila zákulisí firem, kde se přesnost finančních výkazů nepočítá jen na koruny, ale také na odpovědnost, reputaci a někdy i osobní riziko vrcholového managementu.
Společný projekt MUP a FSV UK uspěl v grantové soutěži GAČR
4. 12. 2025 Autor: redakce
Jak populističtí vůdci a jejich následovníci přemýšlí o čase? Mají populisté dlouhodobé vize, nebo jsou opravdu vedeni jen krátkodobým pragmatickým ziskem, jak je patrné ve většině literatury o populismu? Hledat odpovědi na tyto otázky bude nový tříletý výzkumný projekt pod vedením prof. Ondřeje Císaře (FSV UK) a doc. Michala Kolmaše (MUP).