Kultura jako politika – u protinožců i v české garáži

Hodně napoví titulní ilustrace kolektivní monografie Global Challenges and Local Reactions: Czech Republic and South Africa, jíž je doc. Horáková spolueditorkou. Prolínají se zde vizuální reprezentace obličejů Nelsona Mandely a Václava Havla. Pokud bychom současné dějiny obou zemí zredukovali na dějiny jejich elit a ty navíc zosobnili v postavách obou státníků, lze jistě najít mezi Českem a Jižní Afrikou řadu paralel. A to včetně shodné doby načasování zásadních politických přeměn do období bezprostředně po ukončení Studené války. Obdobné východisko pro srovnání najdeme v ekonomii, přestože původní pozice obou zemí procházejících neoliberální transformací, byla z makroekonomického hlediska v zásadě protikladná.

Současně je ale třeba zdůraznit, že jakákoli obdobná makropolitické teoretizování musí v antropologii projít verifikací výzkumu v terénu. Antropologové od vzniku jejich disciplíny v posledních desetiletích 19. století cestovali na exotická místa, sbírali jak výrobky a bůžky, tak i pověsti a písně domorodců a snažili se je schraňovat ve velkých evropských muzeích a současně interpretovat v rámci více nebo méně ideologických teorií, s nimiž do výzkumu vstupovali. Vedle Jižní Afriky, kterou tým pod vedením doc. Horákové několikrát navštívil, probíhal výzkum i v Česku, Vědci se zaměřili  především na venkovské oblasti, které jsou poznamenány novou formou turismu, tzv. holandskými vesničkami. Druhá kniha, kterou doc. Horáková představila, proto nese název Transformace venkova: Turismus jako forma rozvoje a sběr dat pro výzkum, který představuje, proběhl v uplynulých třech letech za přispění Grantové agentury ČR. doc. Horákovou v jejím autorském týmu doplnila Dr. Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a obě autorky využily ve svých rozhovorech s obyvateli Lipna a trojice podkrkonošských vísek i pomoc studentů. Zajímalo je, jak se tamní dívají na nové rezidenční komplexy pro zahraniční klientelu, které rostou prakticky „na zelené louce“ v těsném sousedství tradičních sídel.

Někteří místní v rozhovorech vítali nové možnosti zaměstnání. Autorky v diskuzi připustily že tato zaměstnání často vyžadují velmi specifické dovednosti.  Požadavek na recepční je třeba dobrá  holandština. Takovou pracovní sílu, obvykle studentku nederlandistiky, je tedy třeba dovážet zdaleka. S přílivem nových obyvatel zdražují běžné potraviny a místní už dávno nechodí do hospody. Pivo se pije buď v improvizovaných podmínkách v garážích podnikavců anebo na benzínce za vesnicí. Celkový obraz zmaru autorky dokreslují faraónskými podnikatelskými plány tamních ekonomických elit napojených na lokální, krajskou i celostátní politiku. Míra nasycení turismem je v některých lokalitách podle autorek dávno přesáhnuta a necítí se tam dobře nakonec už ani turisté.

Pokud se vrátíme k Jižní Africe, není ani tamní transformace z řady důvodů vnímána jen pozitivně. Zklamání těch vrstev populace, které nelze považovat za vítěze transformace, a míra politické korupce mohou být s českým příkladem ještě srovnatelné. Všudypřítomnost násilí, epidemie AIDS a hrozby vyvlastněním zbývajícím bílým vlastníkům půdy jsou spíše specifické. Ani komparace ale není od porovnávání zcela identického a ústup stranou umožňuje všimnout si i jinak nezřejmých věcí.