05/05/2015 - Vliv výzkumů veřejného mínění na obsah médií před volbami
Centrum pro studium mediální kultury, Katedra mediálních studií (KMS) a Katedra politologie a humanitních studií (KPHS) Metropolitní univerzity Praha uspořádaly v úterý 5. května odbornou rozpravu na téma "Vliv výzkumů veřejného mínění na obsah médií před volbami".Auditorium složené z vědeckých pracovníků a pracovnic MUP a studentů oborů humanitní studia, politologie a mediální studia nejprve vyslechlo úvodní referát Markéty Škodové (KMS) o tom, jak zejména v předvolebních obdobích „zacházejí“ média, politici a voliči s publikovanými výsledky výzkumů veřejného mínění. Zaměřila se mj. na možný vliv zveřejňování tohoto typu sociologických šetření na volební chování nerozhodnutých voličů (bandwagon, underdog efekt aj.) a zejména pak na způsoby, jak s tímto typem obsahů zacházejí média, potažmo novináři. Ve svém vystoupení zmínila „skeptické“ i „optimistické“ přístupy, jež se zamýšlejí nad souvisejícími fenomény jako horce-race žurnalistika, zpravodajská atraktivita ad.. Teoretické úvahy doprovodila ukázkami z několika empirických šetření zahraniční i domácí provenience.
Moderátor Petr Just (KPHS) poté předal slovo Jiřímu Závozdovi, který se k nastoleným tématům vyjádřil z pozice bývalého novináře (mj. působil jako šéfredaktor zpravodajství TV Prima) a současného místopředsedy Rady ČT. Jiří Závozda zaujal publikum několika konkrétními případy, kdy se v redakcích rozhodovalo o zveřejnění textů na základě výzkumů nebo popularity konkrétních politiků. Další host, Jiří Bouška (Asociace P. R. agentur) debatu obohatil o vlastní zkušenost z roku 2006, kdy působil v SNK-ED, jedné ze stran kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR. Hovořil také o svých zkušenostech a názorech na P.R. politiků a politických uskupení. Jakub Charvát (KPHS) pak téma zasadil do dalších souvislostí výzkumné i politické praxe. Ve svém příspěvku se mj. zaměřil na politické využívání průzkumů v předvolebním období, podobu a kritiku mediální prezentace průzkumů či na metodiku jejich publikování pod patronací konsorcia SIMAR a její proměny v průběhu času.
Následná debata, do níž se aktivně zapojovali zejména studenti a studentky, svou délkou sice překročila plánovaný harmonogram odpoledne, současně ale potvrdila význam takto koncipovaných setkávání pro (nejen) akademickou obec.
Aktuálně
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.