Za dějinami 20. století do Vitorazska
16. 10. 2015 Autor: Martin Lachout Ve dnech 29. září až 1. října 2015 pořádala katedra politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha, pod vedením ředitele společnosti dr. Marka Beneše, vedoucího katedry dr. Petra Justa a prorektora dr. Jana Bureše, Podzimní školu KPHS určenou pro studenty středních škol se zájmem o moderní české dějiny.Akce nesla název Za dějinami 20. století do Vitorazska a zúčastnili se jí studenti České obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše z Prahy 2 a Gymnázia Na Pražačce z Prahy 3.
Po úvodním slovu ředitele dr. Beneše, po uvedení do problematiky tématu a po zhlédnutí dokumentu České televize „Na cestě po Vitorazsku“ si studenti ještě na půdě MUP vyslechli tři úvodní přednášky. Dr. Just se ve svém vystoupení věnoval rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku nástupnických států. Na toto téma navázal se svou přednáškou dr. Fidler, který se zamýšlel nad fenoménem hranic a jejich geopolitickým významem. V poobědovém bloku pak ve svém příspěvku rozebíral mnichovskou konferenci historik a politolog v jedné osobě dr. Bureš.
Plni vědomostí se všichni přesunuli autobusem do Nové Bystřice, aby se tam osvěžili v podzimním lese, navštívili Muzeum československého opevnění Klášter a vyslechli si od průvodce pana Miroslava Svitáka zajímavé vyprávění o budování opevnění, o jeho funkci i významu coby obranné linie v jižních Čechách. Po náročném dnu byli nakonec všichni rádi, že se ubytovali v Landgasthofu Binder, tentokráte již za našimi hranicemi.
Druhý den byla na programu nejprve návštěva města Gmünd nacházejícího se v příhraniční oblasti Dolních Rakous. Studenti zde měli příležitost prohlédnout si za výkladu místního historika Franze Dracha území bývalého uprchlického tábora z 1. světové války, který byl v tu dobu určen pro frontové uprchlíky, jakož i seznámit se na autentickém příkladu se změnami ve vytyčení státních hranic mezi bývalým Československem a Republikou Rakousko, k němuž došlo na základě tzv. Saint-Germainské smlouvy z roku 1920.
Na odpoledním programu pak byla návštěva nedalekého města Weitra (Vitoraz), přednáška na téma „Doba před 2. světovou válkou, národnostní situace v ČSR v oblastech u hranic s Rakouskem, připojení Rakouska a systém opevnění v ČSR“, kterou v zámeckém divadle přednesl vojenský historik dr. Fiedler. Po přednášce zhlédli žáci ještě velmi zajímavou výstavu „Železná opona“ doplněnou dobovými artefakty, jíž provázel lokální historik pan Thomas Samhaber.
Poslední den akce byl věnován jak situaci před 2. světovou válkou v regionu, vztahům Čechů s Němci, dopadu mnichovské konference, tak i situaci po konci války a vypořádání se Čechů s jejich německými spoluobyvateli. O všech těchto tématech poutavě pohovořil historik z vídeňské akademie věd specializující se na novodobé dějiny Mgr. Niklas Perzi. Neméně zajímavá byla také procházka po stopách v důsledku výstavby železné opony zaniklé vesnice Romava.
Na samotný závěr Podzimní školy KPHS byly všem účastníkům předány certifikáty osvědčující jejich aktivní účast na akci a dárkové předměty MUP. Dle reakcí studentů i jejich pedagogického dozoru soudě se i letos akce vydařila, a proto se můžeme těšit na „Vitorazsko 2016!“
Další z rubriky
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.




























































