Můžu jíst, když kojím jahody? aneb Mladým bude stát od února…
29. 3. 2016 Autor: Eva Niklesová a Petr Vybíral Zatímco první souvětí je zkopírováno z dotazů na internetovém serveru, druhá věta je titulkovou z jednoho nebulvárního deníku. V dotazu, který vznesla jistá tazatelka, chybí jedna čárka. Jedna hloupá čárka! Její absence je však v tomto případě docela zásadní, změnila totiž smysl dotazu. Takto napsané to v češtině znamená jen a jen dotaz na to, jestli může dotyčná jíst, kojí-li jahody. A to pomíjíme stylistickou topornost tohoto dotazu. Vhodnější by samozřejmě bylo „Můžu jíst jahody, když kojím?“V druhé větě není vlastně chyba žádná. Přesto vás tento titulek jistě udeří do očí. Měl by. Nemá smysl psát tady o tom proč. Důležité je, že „něčím“ zaujme. A to by titulky přece měly. Stejně tak by ale měly být jednoznačné. Čtenář, divák, tazatel či diskutér mají právo na to, abych sdělovanému textu rozuměli pokud možno ihned. (Je tedy v tomto případě slovo stát podstatným jménem, nebo slovesem?)
I ti, kteří čtou vaše ročníkové, seminární, bakalářské či magisterské práce, mají tohle právo. Někdy ve svých pracích někteří z vás mají spoustu chyb (podcení tedy složku formální), jiní se zas potýkají se stránkou obsahovou. Z některých textů je to často vidět hned od úvodních vět. Bohužel! Snažte se tedy myslet na to, že stejně tak jako dobře myšlenku zformulovat a vyjádřit ji je důležité i to, aby byla napsána pokud možno bez chyb či překlepů.
Katedra mediálních studií pro vás připravila kompendium toho, v čem se v češtině často chybuje. Jeho autoři ho pojmenovali Gramatický, pravopisný a stylistický bobřík. Pro některé z vás to bude jen opakování, jiní si možná vzpomenou, že tohle se už opravdu učili. To není důležité. Podstatné je, abyste se do našeho metropolitního bobříka podívali. Jde o interní pomůcku hlavně našim studentům. Budeme rádi, když v ní najdete odpovědi na to, co vás trápí. V češtině! Bobříka najdete na
https://www.mup.cz/niklesova-eva-vybiral-petr-gramaticky-pravopisny-a-stylisticky-bobrik/.
Na závěr snad jen pro připomenutí. Na liště Oblíbené by každý ze studentů měl mít uloženy stránky Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český. Tu prosím používejte ve všech případech, kdy si nejste jisti. Najdete ji na
http://prirucka.ujc.cas.cz/.
Pro citace pak platí Česká státní norma: ČSN ISO 690 (01 0197), která je platná od 1. dubna 2011.
Další z rubriky
Založení Centra evropské energetické politiky a bezpečnosti
1. 2. 2026 Autor: Lukáš Tichý
Na MUP vzniká nové výzkumné centrum, které doplní Centrum bezpečnostních studií a další regionálně zaměřená výzkumná centra – Centrum pro studium Afriky, Centrum pro studium Blízkého východu a Centrum iberoamerických studií. Fungovat bude pod katedrou mezinárodních vztahů a evropských studií a vedením dr. Lukáše Tichého.
MUP navštívil prof. Miller, předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání
29. 1. 2026 Autor: Tomáš Nikodym
Metropolitní univerzitu Praha navštívil prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., předseda Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Na úvod setkání představilo vedení MUP univerzitu, její studijní programy, vědeckou činnost a program Škola bez bariér, v jehož rámci MUP umožňuje studium osobám s pohybovým postižením.
Zemřel Martin Hanibal, bojovník s nepřízní osudu, který psal očima
4. 2. 2026 Autor: Kamila Klausová
Martin Hanibal byl těžce, nevyléčitelně nemocný. Věděl to, ale nikdy život nevzdal. Třicet let bojoval se zákeřnou, progresivní roztroušenou sklerózou, která ho posadila na vozík, ale přitom nezůstal na kolečkách „jen“ sedět. Vystudoval vysokou školu a dokud mohl, angažoval se v pomoci podobně nemocným. Zemřel v Praze v pátek 23. ledna ve věku 52 let. Na posledním rozloučení 3. února v malé obřadní síni ve Strašnicích nechyběli zástupci Metropolitní univerzity Praha (MUP), neboť Martin Hanibal byl jedním z prvních absolventů jejího stipendijního programu Škola bez bariér a patřil k ikonickým postavám života školy i mimoškolních aktivit pro hendikepované.