Veronika Kubařová: Učitelka byla pro mě taková záložní varianta

23. 12. 2014 Autor: Redakce Při našem setkání v klubu divadla ABC jenom zářila. V sedmadvaceti letech má na svém kontě desítky filmových i divadelních rolí a její hvězda stále stoupá. Veronika je zkrátka skvělým příkladem toho, že i „holka z malého města“ (vyrůstala ve středočeském Rakovníku, stejně jako já) může dokázat velké věci. V Dejvickém divadle nyní zkouší novou inscenaci, zároveň hraje v ABC a Rokoku. Nejen o divadle, ale také o novém seriálu nebo čtení audioknih se můžete dozvědět v následujícím rozhovoru.

Udělala jste si na mne čas i v náročném předvánočním období. Jak konkrétně u vás, ve vaší rodině probíhají vánoční svátky? Dodržujete nějaké zvyky?

Musím se přiznat, že nijak zásadně a důsledně nic nedodržujeme. Jen zdobení stromečku, buď třiadvacátého prosince večer, nebo až na Štědrý den ráno. Jinak jsou naše zvyky jen o zpívání koled a společné večeři. S mojí kamarádkou Zdeňkou máme několikaletou tradici, že chodíme v Rakovníku na půlnoční mši.

Zahrála jste si v několika pohádkách. Jakou českou pohádkovou klasiku si nenecháte ujít při vánoční televizní repríze?

Miluju Tři oříšky pro Popelku, Hrátky s čertem, a musím se přiznat, že miluju komedii Sám doma - všechny díly. Je to moje dětství. Se ségrou jsme milovaly, jak se náš taťka vždycky smál, a vlastně i dnes se směje, když vidí, jak se lupiči chytají do pastí.

Ve filmu Ženy v pokušeníVaše první zkušenost s filmovým plátnem byli Rafťáci. Výrazněji jste na sebe ale upozornila v pohádce Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Jaký je pan Troška režisér?

Je absolutně a neskutečně pohodový, ale zároveň ví přesně, co chce. Neexistuje u něj, že by se po večerech opíjel na baru a další den se jen těžce snažil přemáhat kocovinu a hledat nějakou poetickou strunu na točení pohádky. Chodí brzo spát, připravuje se, je vyspalý a odpočatý, srší energií. Lidé z okolí mu nosí na plac domácí buchty a on vypráví různé historky. Je také neskutečně otužilý. My herečky se halíme do županů a dek a on po place pobíhá v kraťasech a žabkách.

Z předškolních let si moc dobře vzpomínám na vaši maminku, která mě učila v mateřské školce. Nechtěla jste jít v jejích stopách a živit se spíše jako učitelka než jako herečka?

Učitelka byla pro mě taková záložní varianta. Ale naštěstí jsem se dostala na konzervatoř a našla uplatnění, takže se nemusím snažit být dobrou učitelkou. Moc to povolání obdivuju. Myslím, že pro něj člověk musí být vyvolený, a to já, jak se obávám, nejsem.

Vaše mladší sestra studuje VŠE. Neměla herecké ambice jako vy?

Myslím, že neměla, ale ne nijak organizovaně. Prostě byla odmalička větší živel, běhala, chvíli neposeděla a teď je z ní velká sportovkyně. Neskutečně aktivní člověk, a navíc studijní typ, na rozdíl ode mě. Chvíli dělala loutkové divadlo a byla moc dobrá, překvapila mě, jak skvěle pracovala s hlasem. Miluju jí. Je to můj velký životní dar.

S Martinem Písaříkem ve hře DůkazV těchto dnech zkoušíte novou divadelní hru. Můžete našim čtenářům přiblížit, o co se jedná?

Hra se jmenuje Kakadu a za pár dní máme v Dejvickém divadle premiéru. Jestli čtenáři chtějí vědět, proč se tak jmenuje, ať dorazí do Dejvického divadla. Můžu jen prozradit, že je to příběh speciální ženy, od dětství až do dospělosti, plný neskutečných historek a překvapivých konců i začátků.

V kinech jsme vás naposledy mohli vidět v menší roli ve Svěrákových Třech bratrech. Je na obzoru nějaká další filmová příležitost?

Do kina zatím ne, ale brzo se začne vysílat seriál Všechny moje lásky. Maminkou je tam Veronika Žilková a já sama hraju maminku malé holčičky, takže po všech směrech nová zkušenost.

Takže kdybyste dostala nabídku na hlavní roli v nějakém lákavém seriálovém projektu, přijmete ji? Nebo se chcete realizovat spíše jen na poli filmu a divadla?

No vidíte, to je přesně ten seriál. Stýskalo se mi po kameře a přišla tahle nabídka, takže jsem ji s radostí přijala. V ideálním případě bych chtěla obojí. Stíhat divadlo i natáčení a mít čas i na sebe a svůj život, ale to je někdy nemožné. Taky bych byla ráda za nějakou další filmovou zkušenost. Mám ráda celovečerní filmy, protože mají jasnou dramaturgickou strukturu, je to ucelená tvorba. Ale jsem vděčná za všechno, co teď dělám.

Na vašich fanouškovských stránkách na Facebooku jsem se dočetla, že předčítáte na knižních křtech. Jak jste se dostala k této zajímavé činnosti?

Prapůvod naší spolupráce s nakladatelstvím Argo je opravdu někde daleko. Začala jsem pro ně načítat reklamní spoty a jako honorář jsem dostávala a dostávám ty knihy. Přišlo mi to jako úžasná věc, takový novodobý výměnný obchod. No a postupně se naše spolupráce rozšířila i na křty a já jsem za tohle setkání ráda. Musím taky zmínit, že jsem načetla už i dvě audioknihy pro nakladatelství One Hot Book. Poslední aristokratku od Evžena Bočka a Bertíka a čmuchadlo od Petry Soukupové.

Jste vášnivou čtenářkou? Pokud ano, která kniha vás v poslední době nejvíce zaujala?

Bohužel žádná vášnivá čtenářka nejsem. Jedny z posledních knih, které jsem četla, byly Žítkovské bohyně a Nikdo nikde. Teď podrobuju zkoumání knihu Rudý měsíc.

Jak trávíte svůj volný čas, pokud zrovna nepracujete?

S láskou - přítelem, kamarády, rodinou, nebo někde v přírodě, v kině, na kole, zkrátka kdekoli, kde jsou dobří lidé.

Ráda bych se v budoucnu věnovala filmové publicistice, a tak se vás musím zeptat. Jaký je váš nejoblíbenější film a proč?

Když jste to řekla, hned se mi vybavil Forrest Gump, ale asi hlavně proto, že je pro mě aktuální kvůli tomu, co teď zkouším. Jinak mezi mé oblíbené filmy patří Vzpomínky na Afriku, Potomci lidí, Titanic, ale taky pohádky, trilogie Slunce, seno nebo Život Adele. Zkrátka velká směsice.

Na závěr se ještě vrátím k nadcházejícím Vánocům. Co by byl pro vás ten nejkrásnější dárek?

Kdyby padal na Štědrý den sníh, cestou na půlnoční mši křupal pod podrážkou a celý Rakovník by byl bílý.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji Vám i Vaší rodině krásné a klidné prožití vánočních svátků.

Veronika Kubařová

  • Narodila se 1. 6. 1987 v Rakovníku.
  • Maminka je ředitelkou rakovnické mateřské školky, otec pracuje ve stavebnictví.
  • Jejím životním partnerem je divadelní režisér Pavel Khek.
  • Po absolvování pražské konzervatoře získala angažmá v Městském divadle v Mladé Boleslavi, nyní vystupuje v Městských divadlech pražských a v Dejvickém divadle.
  • Objevila se ve filmech Rafťáci, Nejkrásnější hádanka, Ženy v pokušení nebo Lidice.
  • Za roli v televizním snímku Dívka a kouzelník získala cenu Televizní objev roku 2009.